Jednou z největších letošních zpráv ve světě byznysu bylo zveřejnění plánů Evropské komise, jak bojovat s klimatickými změnami. Podobné plány mají i Spojené státy a přechod na zelenou politiku se odehrává i v Číně. Bez ohledu na to, co si o tom lidé myslí, je ale zřetelné, že to někdo bude muset zaplatit a někdo na tom naopak vydělá. Investor by se měl snažit být vždy na té druhé straně. Podívali jsme se, jak na to.

Co se aktuálně ve světě děje?

Evropa i Spojené státy počítají s tím, že budou do poloviny století klimaticky neutrální, tedy omezí emise skleníkových plynů a budou je kompenzovat například výsadbou stromů. Součástí zelených plánů je postupný odchod od spalovacích motorů nebo uhlí. A tak už letos řadě domácností podraží elektřina o desítky procent – a bude to horší. Zároveň to ale znamená rozvoj odvětví zelené energetiky, elektromobility nebo odpadového hospodářství. A v každém tomto odvětví fungují firmy, do kterých se dá investovat. Obří sumy určené na přetvoření americké i evropské ekonomiky tak skončí právě i v kapsách těchto společností. Velcí investoři to vědí, a tak do nich budou investovat, tím porostou ceny třeba akcií daných firem, což znamená růst výnosů.

Jak poznat dobrou firmu?

Existují něco jako zelené ratingové firmy, které se zabývají tím, že analyzují jednotlivé na burze obchodované společnosti a udělují jim hodnocení na poli společenské nebo environmentální zodpovědnosti. Ve zkratce se tomuto hodnocení říká ESG rating. Hodnotí se tak například to, jak firma hospodaří s vodou, jak je na tom s emisemi skleníkových plynů. Na poli společenském jde například o nakládání s daty nebo přístup k lidským právům. Prakticky je možné si ověřit rating vybrané firmy prostřednictvím platforem jako Sustainalytics od Morningstar. Příklady společensky a environmentálně odpovědných firem jsou Microsoft, Adobe nebo Nestlé. 

Má vůbec smysl brát ESG v úvahu?

Pokud patří mezi vaše investiční kritéria i právě zodpovědnost daných firem vůči životnímu prostředí nebo obecně společnosti, je ESG rating jednoduchým ukazatelem. Pokud jste investor, kterého nic takového nezajímá, čistě z pragmatismu může být ESG rating užitečný i pro vás. Zpráva společnosti Morningstar ukázala, že 41 z 56 ESG indexů v posledních letech překonala své referenční indexy, které zahrnovaly i společnosti nesplňující kritéria ESG. Některé studie potom ukazují, že akcie společností splňujících pravidla ESG nabízí minimálně srovnatelný výnos jako jiné akcie. Poukazují například na to, že ESG rating odráží i požadavky na transparentnost společností, čímž klesá riziko, že s danou firmou není něco v pořádku. A s tím, jak roste zájem investorů obecně o ESG investice, je udáván trend a na akciovém trhu bývá dobrý nápad se na takovém trendu svézt.

Jak přímo investovat?

Vybírat jednotlivé akcie není většinou zrovna jednoduché řemeslo, nabízí se ale možnost vsadit například na sektor obnovitelných zdrojů jako celek. To umožňují jednoduše a za nízké poplatky pasivní fondy (ETF), zajímavý přehled lze najít na Investopedii a výborný vyhledávací nástroj je německý justETF. Na stejném principu fungují i investiční platformy Portu nebo Fondee, které jdou ještě o krok dál v jednoduchosti investování. Stačí si založit účet, poslat peníze a vybrat si z již nabízených témat, která jsou většinou postavená právě z ETF. Konkrétně na Portu od dubna letošního roku většina nově otevřených účtů (1045 lidí) investovala do tématu technologický pokrok, který v sobě též skrývá z 19 procent elektromobilitu a z 19 procent společnosti, které berou v úvahu dopad na životní prostředí. Čistě strategii inovací k udržitelnosti si vybralo 151 lidí.

Co když nechci nic vybírat?

Investoři mohou využít i klasické podílové fondy, kdy jejich investice spravují povolaní portfolio manažeři. V Česku už takové fondy též působí, nabízejí je například banky a je možné skrze ně investovat do akcií, které jsou vybrané portfolio manažerem. Nevýhodou oproti vlastní skladbě portfolia jsou poplatky za správu. Kromě akciových fondů existují i fondy, které mají v majetku například energetické zdroje vyrábějící zelenou elektřinu a teplo. Tyto fondy jsou ale zpravidla určené kvalifikovaným investorům, tedy lidem, kteří jsou schopni investovat minimálně jeden milion korun a jsou si vědomi rizik s tím spojených. U těchto fondů si lze sáhnout na čistý roční výnos kolem šesti procent. Existují také fondy, které investují do takzvaných zelených dluhopisů. Firmy vydávající tyto dluhopisy pak peníze využívají například na nákup technologií snižujících emise.

Baví vás podobné texty? Chcete se naučit investovat a řídit své finance? Pak se přidejte k více než třem tisícům našich čtenářů, kteří odebírají newsletter Peníze HN.

f1a96b8a 62fd 0f5d afc6 8e98902a8fa4

Související