Každý si alespoň jednou jistě představil, jaké by to bylo být rentiérem. Vytvořit si kapitál, který umožní člověku odejít do penze třeba ve čtyřiceti, přitom je reálně splnitelný sen a mnoho lidí se o to snaží. Málokdo jej ale dotáhne do zdárného konce.

Jak jsou na tom Češi s úsporami?

Kdyby české domácnosti vydržely spořit i nadále tak jako během minulého roku, stačilo by jim hypoteticky v průměru třicet čtyři let, aby se staly finančně nezávislými na příjmech z práce. Jinak řečeno: měly by našetřeno tolik peněz, že by jim k živobytí stačily příjmy z kapitálu třeba ve formě dividend. K tomu však nedojde, neboť úspory moc neinvestují, a navíc už své loňské rezervy rozpouštějí. Navíc lidé většinou s rostoucími příjmy zvyšují i své výdaje, nikoliv naopak. Tím se jim vidina finanční nezávislosti navíc vzdaluje.

Kde myšlenka finanční nezávislosti vznikla?

Hnutí za finanční nezávislost odstartovala v roce 1992 kniha Your Money or Your Life – volně přeloženo Peníze, nebo život. Vicki Robin a Joe Dominguez v ní nutí čtenáře zamyslet se nad svou finanční situací třeba tak, že převádí peníze na čas. Když budete mít na běžném účtu půl milionu korun, letos očekávaná inflace kolem tří procent vás připraví o 15 tisíc korun, což je při mzdě 200 korun čistého na hodinu skoro jako chodit dva týdny do práce zdarma. Nový iPhone  stojí člověka třeba tři týdny práce. Základním návykem každého člověka by proto měla být schopnost hospodařit se svým časem, tedy penězi. Autoři knihy považují za ideální situaci, kdy se člověku podaří našetřit takový kapitálový polštář, že už nebude závislý na své práci, ale všechny výdaje na živobytí mu pokryjí kapitálové příjmy. 

Kolik peněz je potřeba šetřit?

V českém prostředí je rozumné předpokládat, že schopný člověk dokáže vydělávat čistých 35 tisíc korun měsíčně. Pokud dokáže odkládat šest tisíc korun měsíčně, což je přibližně 17 procent, tedy loňská průměrná míra spoření českých domácností, dosáhne finanční nezávislosti přibližně za 34 let. Za tu dobu naakumuluje kapitál, který mu svými výnosy dokáže zajistit pokrytí výdajů. Nebude proto docházet ke snižování kapitálu, ale pouze k přijímání například dividend nebo plateb úroků. Pokud by zmíněný člověk s čistými příjmy 35 tisíc korun dokázal měsíčně odkládat 8750 korun, mohl by odejít do penze za 27 let, pokud by zvládl vyžít jen s polovinou příjmu, zvládne to za 15 let. Ve zmíněných výpočtech se počítalo se sedmiprocentním ročním čistým zhodnocením investic, což je za poslední roky reálně dosažitelné například nákupem burzovního indexu – tedy sázkou na celý akciový trh.

Jak si vytvořit rentiérské portfolio?

Principem cesty k finanční nezávislosti je si minimálně v pozdější fázi vytvořit portfolio, které bude generovat pasivní příjem v podobě například vyplácených dividend nebo úroků z půjček. Guru hnutí za finanční nezávislost Sam Dogen, jenž odešel do penze ve 34 letech, uvádí jako nejlepší investice dividendové akcie a peníze získané z crowdfundingových kampaní zaměřených na nemovitosti. V českém prostředí si lze na pražské akciové burze pořídit tituly s aktuálními dividendovými výnosy až k osmi procentům. Platformy jako Investown zase nabízí mezi čtyřmi až pěti procenty ročně z investic do nájemního bydlení. K dispozici je v Česku i řada platforem, které se zaměřují na půjčky, jako například Zonky nebo Bondster, kde lze najít i méně rizikové úvěry zajištěné zástavou.

Kde najít v rozpočtu úspory?

Příznivci hnutí za finanční nezávislost se dělí do několika skupin. Ta radikálnější počítá s maximálními omezeními a co nejrychlejším dosažením nezávislosti, tedy úsporou nejméně poloviny vydělaných peněz. Jiným zase stačí dosáhnout situace, kdy jim pasivní příjem umožňuje bez ztráty životní úrovně pracovat místo na plný třeba na částečný úvazek. Kromě investic je proto klíčové samotné řízení osobních financí. Na fórech proto lidé sdílí tipy, jak ušetřit. Třeba sprchováním místo koupele lze v Čechách ročně ušetřit přes 2000 korun, vypojováním nabíječek a vypínáním elektrických spotřebičů až 250 korun za kus, používáním úsporných žárovek místo klasických lze na jedné uspořit 360 korun. Na doma uvařeném jídle místo kupovaného lze ušetřit 12 tisíc korun a další tisíce tím, že se jídlo nenechá zkazit. Česká domácnost ročně vyhodí v průměru nižší desítky kilogramů potravin.

Jaký mají úspory reálný dopad?

Jen zmíněná opatření mohou ročně přinést u běžné domácnosti úsporu nejméně 20 tisíc korun. Takové zvýšení ročních úspor by u průměrné české domácnosti znamenalo dosažení finanční nezávislosti už za 29 let místo na začátku zmiňovaných 34.  I když je pro většinu domácností finanční nezávislost nedosažitelná, minimálně si každá může uvědomit, jak velký vliv mohou mít dlouhodobě na finanční situaci nijak drastické úspory. Existují kalkulačky finanční nezávislosti, se kterými si můžete pohrát sami. Jednodušší verzi naleznete na webu Playing with Fire nebo Magnify Money, pokročilejší na Engaging Data.

Pokud se chcete naučit investovat nebo spravovat své finance, přidejte se ke 4000 čtenářů, kteří již odebírají newsletter Peníze HN.

inv660x319 13 1

 

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist