Vítám vás v pekle. Pokud jste investovali do technologických akcií, prosím o usazení se vedle lidí z kryptotrhu, čeká vás promítání filmu Margin Call. Všichni indexoví investoři nechť se k nim pomalu přidávají. Akcionářům Netflixu pouštíme speciální jihokorejskou sérii Hra na oliheň. Příchozím z Evropy předčítáme knihy Janise Varufakise. A dobrodruhové z moskevské burzy si mohou vybrat k pochodování kolem kotlů mezi Kalinkou nebo poctivým sovětským maršem.

Není to zlehčování současné situace, jen tím chci říct, že investor by neměl ztrácet hlavu a smysl pro humor, když na trzích teče krev. Naopak jde často o dobu, kdy lze najít zajímavé příležitosti. Klíčové akciové indexy zažívají korekci a vyklesaly už pod své dvousetdenní průměry a nervozita přetrvává.

Co se to v tom světě děje?

Zásadním zdrojem nervozity na trzích je nejistota ohledně toho, kam bude směřovat politika americké centrální banky. Trhy už počítají s letošním čtyřnásobným zvýšením sazeb a případným začátkem odprodejů aktiv z bilance Fedu. V posledních dnech ale rostou spekulace, že centrální bankéři budou ještě důraznější a sáhnou hned k pěti zvýšením sazeb a objem měsíčních odprodejů by mohl počínaje červencem činit 100 miliard dolarů měsíčně. Alespoň něco takového by nepřekvapilo už ani banku Goldman Sachs. Výsledek se nicméně dozvíme po zasedání ve středu po osmé večer našeho času.

Proč se vše tak vyhrotilo?

Americká centrální banka v podstatě celý loňský rok razila linii, že inflace je dočasná a není potřeba na její růst nijak zvlášť prudce reagovat. Někteří ekonomové sýčkovali, že to teda není pravda, ale trh to na čas hodil za hlavu. Podařilo se tak zahnat strach z vyšších úroků, který trhy poprvé zachvátil před rokem. Jenže v posledních dvou měsících se rétorika členů Fedu v podstatě úplně otočila. Od posledního prosincového zasedání byl zveřejněn zápis, který ukázal, že centrální bankéři přešli do jestřábího módu.

Jsou vyšší sazby problém?

Jak by řekl Warren Buffett, úrokové sazby jsou pro finanční svět totéž, co gravitace pro přírodu. Ovlivňují absolutně všechno, neboť mění cenu peněz v čase. Čím vyšší sazby jsou, tím vyšší mají investoři nároky na tržby a zisky firem – chtějí větší kompenzaci za riziko. Zároveň se firmám prodražuje dluhové financování. To stejné se děje třeba i obchodníkům, kteří využívají k nákupu akcií maržové úvěry. Trhy proto klesají.

Bude brát banka ohled na trhy?

Analytici největších investičních domů si myslí, že současné propady na trzích centrální banku od jejích úmyslů nijak neodvrátí. Čelí totiž nejvyšší inflaci od 80. let a zároveň poměrně silným mzdovým tlakům. Pokud by bankéři ustoupili, podrývali by tím vlastní odhodlanost s inflací bojovat. Samotná centrální banka je navíc přesvědčená, že ceny aktiv jsou přefouknuté, a tak ji nynější propady zřejmě moc trápit nebudou.

Zažili jsme už něco podobného?

Něco podobného se odehrálo poměrně nedávno, kdy kulminovalo zvyšování sazeb centrální bankou v roce 2018. Zároveň banka tehdy vyzkoušela odprodej aktiv ze své bilance a skončilo to nejhoršími Vánocemi na finančních trzích v historii. Jenže oproti dnešku tehdy jednak měla banka za sebou už několik zvýšení sazeb, a navíc hrozilo, že další utahování by americkou ekonomiku uvrhlo do recese. Nemluvě o tom, že tehdy se inflace pohybovala během roku mírně nad dvěma procenty.

Je to všechno jen o Fedu?

Současná reakce trhů odráží i několik dalších faktorů. Prvním je nejistota ohledně nynější výsledkové sezony. Pokud firmy ohlásí třeba kvůli rostoucím mzdovým nákladům horší očekávání do dalších čtvrtletí, trhy to moc nepotěší. Ve spojení s vidinou vyšších sazeb to přidá investorům na pesimismu. A pak je tu také rostoucí napětí válečného konfliktu mezi Ukrajinou a Ruskem, což táhne dolů hlavně evropské akcie.

Jak to vidí drobní investoři?

Provedl jsem průzkum mezi více než čtyřmi stovkami českých drobných investorů a vyšlo, že aktuálně dvě pětiny hromadí peníze a chystají se na nákupy. Přibližně třetina už nakupuje a zbytek vyčkává, co se bude dít. Neprodává prakticky nikdo. Zájem je nyní o levné technologické akcie, ale i finanční, dividendové nebo obecně hodnotové. Další poklesy pak zřejmě přilákají ještě více retailu, který s investováním pořád nezačal. Současná situace tak může být pro řadu lidí dobrou příležitostí. Nicméně investiční stratégové varují, že poklesy mohou pokračovat i nadále a nikdo neví, kde přesně je dno.

A co dlouhodobá perspektiva? 

Na celou situaci se dá samozřejmě dívat i skepticky třeba z pohledu dluhů. Například maržové úvěry dosáhly v posledním roce opravdu rekordních výšin, tempo růstu odpovídá situaci před splasknutím dotcom bubliny nebo finanční krizí v roce 2008. A takzvané margin cally spojené s těmito úvěry na nákupy akcií přináší na trhy riziko. Pak je tu velké zadlužení států, firem i domácností, kterým se zvyšují náklady spojené s dluhy. Problém to může být především v ekonomicky nejednotné eurozóně. Pokud si chcete přečíst trochu pesimističtější pohled na věc, můžete v našem dnešním textu.

Co si z toho všeho vzít?

Máme tu jedinečnou možnost k výběru jednotlivých akcií, neboť když padají trhy, dochází u řady titulů ke zbrklým výprodejům. Proto základní investorské pravidlo říká, že každý investor má připravený seznam zanalyzovaných akcií s cenou, kterou je ochoten za ně zaplatit. Osobně využívám současné propady k dokupu obrů jako Apple, Amazon nebo Meta Platforms. Lákavá začíná být třeba Nvidia nebo Corsair Gaming – firma, která má vyšší tržby, než je její tržní kapitalizace, je dlouhodobě zajímavá. Už nyní začal nakupovat na trzích například i známý investor Ondřej Tomek. Připomínám jen, že vám neříkám, co kupovat, nebo že máte vůbec nakupovat, ale jen co aktuálně dělám já, co mě zajímá.

A ještě nějaké výhody?

Pro člověka investujícího na pravidelné bázi by současné propady neměly nic znamenat, neboť jednou nakoupí dráže a jednou levněji – dlouhodobě se mu to zprůměruje. Tato metoda – dollar cost averaging – by měla být pro většinu drobných investorů železnou košilí. A v neposlední řadě, pokud je člověk začátečník, dostal nyní skvělou lekci týkající se psychické odolnosti ještě předtím, než na trhy vyslal hromadu peněz.

Co neminout?

 V současné situaci doporučuji volně přístupnou knihu Velké dluhové krize od Raye Dalia.

 Mistr Dalio je také autorem legendárního portfolia do jakéhokoliv počasí.

 Nicméně na jeho sestavování bych si ještě počkal, než budou k dispozici lepší dluhopisy.

 Fio Banka vyrobila pěkný seriál o dluhopisech, sama plánuje letos ještě další vydat.

 Sazka jde na burzu, víc si o tom přečtete v super newsletteru Jaroslava Krejčího.

 

Pokud se chcete dozvědět více ze světa investic, naučit se investovat nebo si udělat pořádek ve svých financích, odebírejte newsletter Peníze HN, jako to dělá už více než pět tisíc našich čtenářů.