Americká centrální banka sáhla k nejprudšímu zvýšení sazeb od začátku milénia

Měnový výbor americké centrální banky (Fed) podle očekávání zvýšil základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu do rozmezí 0,75 procenta až jedno procento. Zvýšení úroků je nejvyšší za posledních 22 let. V prohlášení Fed rovněž oznámil, že příští měsíc začne snižovat objem držených dluhopisů a naznačil možné další zvyšování úroků v podobném rozsahu. Kroky měnového výboru mají snížit inflaci, která je nyní v USA nejvyšší za 40 let.

Rozhodnutí o zvýšení úroků bylo podle banky jednomyslné a v souladu s očekáváním analytiků dotazovaných agenturou Reuters. Fed tak navázal na březnové zvýšení sazby o čtvrt procentního bodu.

Navzdory poklesu hrubého domácího produktu v prvních třech měsících roku zůstávají výdaje domácností a fixní investice firem vysoké, upozornil Fed. Inflace pak zůstává zvýšená a kvůli válce na Ukrajině a novým koronavirovým omezením v Číně zřejmě zůstanou inflační tlaky vysoké.

Fed také začne snižovat svoji rozvahu, která stoupla až na devět bilionů dolarů (210,3 bilionu korun), když se centrální banka snažila ochránit ekonomiku před pandemií nemoci covid-19. V červnu, červenci a srpnu by měla rozvaha klesat o 47,5 miliardy dolarů měsíčně a září by se tato částka mohla zvýšit na 95 miliard dolarů měsíčně.

Akciové trhy na samotné oznámení prakticky nereagovaly, neboť bylo v souladu s očekáváním. Na následné tiskové konferenci ale šéf banky Jerome Powell uvedl, že nepředpokládá, že by bankéři sáhli v budoucnu k prudším skokům ve zvyšování sazeb třeba ve výši 0,75 procentního bodu. To trhy uklidnilo, a tak americké akciové indexy přidávaly až ke třem procentům.

Zvýšení úrokové sazby zdražuje úvěry a zpomaluje poptávku. To pomáhá zpomalovat inflaci, zároveň ale oslabuje hospodářský růst. Centrální banka se proto musí snažit zvýšit úrokové sazby natolik, aby omezila inflaci, a zároveň neohrozila ekonomický růst a trh práce.

Inflace v USA se nyní nachází vysoko nad dvouprocentním cílem Fedu. V březnu stoupla na 8,5 procenta, což byla nejvyšší úroveň od prosince 1981. Šestý měsíc po sobě ceny rostly tempem nad šest procent. Nejvíce se zvyšovaly ceny jídla a energií, které žene vzhůru ruská invaze na Ukrajinu. Dál se zvyšovaly i náklady na bydlení. HDP pak v prvním čtvrtletí klesl o 1,4 procenta po růstu o 6,9 procenta ve čtvrtém čtvrtletí.