Mezi vítěze první poloviny letošního roku na finančních trzích se vedle investorů do komodit řadí také takzvaní shortaři, kteří sázejí na poklesy akcií. Společnost S3 Partners uvádí, že si spekulanti na pokles amerických akcií letos v průměru připsali výnos okolo 30 procent. Velké sázky na pokles evropských akcií pak otevřel nedávno fond Bridgewater Associates.

Co je zmíněný fond zač?

Bridgewater Associates je největší hedgeový fond na světě. V jeho čele stojí sedmdesátník Ray Dalio, jenž patří zase k největším investičním legendám. Dalio je svérázný muž, který se někdy pouští i do velkých spekulací. Bridgewater Associates pak generuje v posledních dekádách průměrný roční výnos kolem 11,5 procenta, čímž překonává index S&P 500. Nutno ale dodat, že poslední roky se fondu zase tolik nedaří. Sázky na pokles evropských akcií pak Dalio provedl naposledy v prvních kvartálech let 2018 a 2020, pokaždé šlo o poměrně příhodnou dobu. Rok 2018 byl pro akcie špatný a na začátku roku 2020 Dalio chytil propady způsobené koronavirem. Nyní se ukázalo, že sází na propad evropských akcií přes 10 miliard dolarů.

Proti kterým akciím sází?

Dalio provedl poměrně hromadnou sázku na propad 28 evropských akcií, z nichž všechny jsou navíc v indexu Euro Stoxx 50. K největším pozicím patří sázka na propad akcií výrobce polovodičů ASML Holding (letos už se jeho tržní hodnota snížila více než o třetinu). Obří je i spekulace na pokles akcií francouzské energetické společnosti TotalEnergies. Dalio sází také na pokles akcií finanční společnosti Allianz, agrochemické a farmaceutické společnosti Bayer nebo na propad banky Santander. Vedle toho zřejmě věří rovněž v pokles ceny firem, jako jsou třeba Deutsche Börse, Infineon Technologies, Munich Reinsurance, BBVA nebo BASF. Na druhou stranu existuje také možnost, že celá Daliova akce není vedená se záměrem vydělat, ale jen si zajistit jiné pozice fondu.

Jak funguje shortování?

Když investoři, nebo spíše spekulanti shortují, tak takzvaně prodávají nakrátko, jinak řečeno sázejí na pokles. V původní definici to znamená, že si od někoho půjčí například akcie, prodají je obratem na trhu a čekají, až klesnou jejich ceny. Když se tak stane, akcie zpátky koupí, vrátí je – a rozdíl mezi prodejní a nákupní cenou je jejich zisk. Dnes už k shortování není ani potřeba si například konkrétní akcii půjčovat a následně ji prodávat. Shortuje se spíše pomocí různých derivátů, kdy obchodník sázející na pokles si ve skutečnosti žádné akcie nepůjčuje, ale uzavírá pouze kontrakty. Patří sem futures, opce nebo takzvané CFD kontrakty. Ve všech případech se využívá efekt finanční páky, což je v podstatě obchodování s vypůjčenými penězi.

Co ta cizí slova znamenají?

Derivát je dohoda mezi dvěma stranami, která se týká nějakého aktiva – třeba akcie. Kdo si koupí futures, ten se zavazuje, že ke stanovenému dni odkoupí konkrétní danou akcii. Prodávající se zase zavazuje, že ji dodá. Nákupy nebo prodeji futures se tak dá spekulovat na růst nebo cenu dané akcie. Kontrakty CFD jsou pak takzvané rozdílové smlouvy, kdy dvě strany souhlasily s výměnou částky rovnající se rozdílu mezi otevírací a závěrečnou obchodní cenou akcie. Platí ten, kdo se špatně trefil. U futures i CFD mohou kvůli páce vzniknout nemalé ztráty. Relativně bezpečným nástrojem ve smyslu omezené ztráty jsou k shortování používané put opce. Jejich nákupem získá obchodník právo vybrané podkladové aktivum prodat za sjednanou cenu. Pokud mu spekulace nevyjde a práva nevyužije, je jeho ztráta omezená na poplatek za nákup opce, tedy opční prémii. Všechny zmíněné nástroje lze využít k sázkám prakticky na jakákoliv běžná aktiva.

Jak taková sázka vypadá?

Když by chtěl někdo Dalia kopírovat a vsadit si proti akciím zmiňovaného ASML Holdingu, může to udělat dvěma způsoby. Pokud půjde do celé akce bez páky, tak při propadu akcie za poslední měsíc o deset procent, vydělá oproti vložené částce právě deset procent. Kdyby někdo v Česku vsadil na propad akcie 100 tisíc korun, vydělal by při daném poklesu 10 tisíc korun. Pokud by použil nástroj využívající páku třeba 2:1, tak to znamená, že by vsadil 100 tisíc z vlastní kapsy a k tomu půjčených 100 tisíc korun, dohromady 200 tisíc korun. Při poklesu akcie o deset procent, by tak vydělal 20 tisíc korun, které by mu zůstaly, a půjčených 100 tisíc korun s nějakým úrokem a poplatky by vrátil. Díky páce tak má obchodník možnost dosáhnout i s malým kapitálem poměrně vysokých zisků. Pokud ale sázka nevyjde a akcie začne růst, tak se retailovému investorovi kvůli páce začnou výrazně hromadit ztráty – při vysoké páce stačí malý růst a může přijít o všechny peníze. Regulace neumožňuje, aby skončil v dluzích.

Dá se tím vydělávat?

Statisticky platí, že shortař nemá dlouhodobě šanci porážet trh. Shortování je opakem sázení na růst ceny, a tím pádem je to i se ztrátami a zisky. Když spekulant shortuje, tak jeho zisk je omezený tím, že jím shortovaná akcie může klesnout maximálně na nulu. Potenciální ztráta ale může být obří, neboť cena akcie může růst o stovky procent. Sázení na propad cen aktiv je spojené také s řadou specifických poplatků. Spekulantovi hrozí, že se rovněž dostane do takzvaného short squeezu, k čemuž dojde, když akcie výrazně roste. Kvůli tlumení potenciální ztráty začnou shortaři akcie nakupovat, čímž se ale rozjíždí spirála dalšího růstu, která pro ně končí zpravidla ohromnými ztrátami. Něco takového se stalo ostatně některým hedgeovým fondům minulý rok, kdy jejich sázky na pokles pomocí short squeezů decimovala hejna drobných investorů z Redditu.

Živí se tím někdo?

V investičním podcastu MoneyPenny měli letos David se Šimonem pozvaného Aleše Vávru z Metatron Capital, jenž vede fond nyní zaměřený čistě na shortování. Při současných propadech slušně vydělává, zatímco ostatní krvácí. Háček je v tom, že v dobách, kdy trhy rostly, jeho fond opravdu trpěl, a to tak, že ho chtěl Vávra i zavřít. Teď patří mezi jedny z mála portfolio manažerů v Česku, kteří se takto aktivně shortování věnují. Rád navíc své pozice prozrazuje na Twitteru. Mezi velké světové ryby v shortování pak patří fond Hindenburg, který například letos vsadil na to, že Elon Musk nedodrží dohodu a nakonec Twitter nekoupí. Jeho práce ale obvykle spočívá v tom, že hledá na trhu společnosti, které klamou investory. Když si je takovou skutečností fond jistý, vsadí si na pokles akcií vybrané firmy a následně o ní zveřejní shromážděné informace. Takový osud potkal například výrobce elektrických nákladních vozů Nikola.

K čemu shortování využít?

Dlouhodobý investor by se do shortů vůbec neměl pouštět, a pokud ano, tak s cílem zmírňovat potenciální ztráty. Když se bojí investor poklesů, může svou akciovou pozici zároveň shortovat, což ho bude něco stát, ale výměnou za to se mu bude lépe spát. Takovému využívání už zmiňovaných derivátů se říká hedgeování – a pouští se do něj jak velcí investoři, tak i ti drobní. Nakonec ani v případě sázky Raye Dalia nelze vyloučit, že jeho masivní short pozice jsou právě zajištěním. Sázka na pokles nebo zajištění by mohly dávat smysl, neboť Evropská centrální banka se vydává po stopách té americké a chystá se ke zvyšování sazeb. Zároveň také hrozí ekonomické problémy, pokud Rusko odstřihne Evropu zcela od plynu. V kombinaci s rekordně vysokou inflací jde o zlé prostředí pro akcie. Drobný investor nakupující pouze pasivní indexy (ETF) na vybrané akciové indexy se může jistit pomocí takzvaných inverzních ETF, která profitují z propadu hodnot vybraných indexů.

Pokud se chcete dozvědět více ze světa investic, naučit se investovat nebo si udělat pořádek ve svých financích, odebírejte newsletter Peníze HN, jako to dělá už přes šest tisíc našich čtenářů.

XTB