Americké akcie prudce klesly, nejvýrazněji za dva roky. Investory zaskočilo chování inflace

Poslední týden panovala na amerických akciových trzích dobrá nálada, neboť investoři čekali, že inflace pomalu odeznívá a americká centrální banka nakonec bude moci zvolnit ve svém tempu zvyšování sazeb. V úterý zveřejněné hodnoty inflace za srpen ale ukázaly, že boj s inflací může být podstatně delší, než se zdálo. Americká centrální banka proto bude muset pokračovat v agresivním zvyšování sazeb, což je signál pro pokles akciových trhů.

Míra inflace ve Spojených státech v srpnu klesla na 8,3 procenta, hlavně díky zlevnění benzinu. Očekával se pokles z červencových 8,5 procenta na 8,1 procenta. Klíčové ale je, že meziměsíčně se ceny výšily o 0,1 procenta a jádrová inflace dosáhla dokonce 0,6 procenta. Analytici přitom čekali meziměsíční pokles cen o 0,1 procenta a růst jádrové inflace jen o 0,3 procenta. Jádrová inflace je inflace očištěná o kolísavé ceny paliv nebo potravin.

Nepříjemný byl například růst cen automobilů, kde se čekalo zvolnění, realitou je meziměsíční růst o 0,8 procenta – pokud by takové tempo pokračovalo celý rok, podražily by o více než devět procent. Stejným tempem rostly také náklady na bydlení. Ani meziměsíční pokles cen energií o pět procent nedokázal inflaci zpomalit tak, jak se čekalo.

Pro investory jde proto o silně negativní zprávu, neboť meziměsíční vývoj inflace je aktuálně mnohem důležitější než meziroční – má větší vypovídající hodnotu o tom, co se nyní v ekonomice děje. A zpráva o inflaci amerického ministerstva práce naznačuje, že vysoká inflace zůstává velkým problémem amerických domácností a hrozí, že ji začnou brát jako nový normál. Něco takového si ale centrální banka (Fed) hájící dvouprocentní inflační cíl nemůže dovolit.

Rostou tak očekávání investorů, že banka bude pokračovat ve své agresivitě v dalším zvyšování sazeb. Výnos amerického dvouletého dluhopisu, který reaguje nejvíce na změny ohledně očekávání politiky centrální banky, vystřelil na 3,79 procenta a dostal se nejvýše od roku 2007. Desetiletý dluhopis nabízí výnos 3,4 procenta.  Údaje o inflaci jsou posledním důležitým ekonomickým údajem před zasedáním Fedu, které se uskuteční 20. a 21. září.

Šéf Fedu Jerome Powell přitom před dvěma týdny jasně deklaroval, že centrální banka nebude současnou inflaci tolerovat a dokud neuvidí jasné znaky, že opadá, nic se nezmění na agresivitě, s jakou banka zvyšuje sazby. Naposledy zvýšila sazby v červnu o 0,75 procentního bodu, tedy nejvýrazněji za posledních 28 let. Nyní už je zřejmé, že další zvýšení o 0,75 procentního bodu je hotová věc. Srpnová čísla inflace zároveň otevřela spekulace, že by Fed mohl přejít do velmi agresivního modu a zvednout sazby rovnou o celý procentní bod.

Americký akciový index S&P 500 odepsal v úterý 4,3 procenta, technologický index Nasdaq ztratil dokonce 5,2 procenta a index Dow Jones přišel o necelá 4 procenta. Jde tak o nejprudší jednodenní poklesy od června roku 2020. Podařilo se tak de facto vymazat kompletní růst za poslední týden. Nejvíce pak typicky trpí riziková aktiva, kam patří i bitcoin, který padá o deset procent a zamířil opět k psychologické úrovni 20 tisíc dolarů za jednu minci.

Vyšší sazby v ekonomice totiž zvyšují nároky na výnosy, které investoři od rizikových aktiv očekávají, neboť roste atraktivita alternativního uložiště peněz , jako jsou právě dluhopisy nebo pokladniční poukázky – jejichž rizikovost je relativně nízká.

Videokomentář k americké inflaci poskytla společnost XTB, která je partnerem Investiční rubriky Hospodářských novin.