V minulém týdnu společnost Microsoft ukázala, jak budou vypadat Officy budoucnosti, kdy prehistorického pana Sponku nahradí copilot. Excelu nebo Wordu už bude stačit jen napsat, co mají dělat, a ony to udělají. Zároveň došlo také k uvedení nového pokročilého modelu GPT-4, jenž pohání aplikaci ChatGPT, což je bot, který pomocí textu interaguje s lidmi. Už první verze aplikace získala milion uživatelů za pouhých pět dní. Dosavadnímu premiantovi v rychlosti počtu získaných uživatelů v podobě iPhonu to trvalo 74 dní.
K jakému průlomu v umělé inteligenci došlo?
Současná mánie kolem jazykového modelu stojícího za botem ChatGPT je důsledek revoluce, kterou paradoxně v roce 2017 představil Google. Slovo paradox je namístě proto, že za ChatGPT stojí společnost OpenAI, jejímž hlavním investorem je Microsoft. Google, respektive jeho mateřská společnost Alphabet se tak ocitla v pozici, kdy se snaží následovat trend, jejž nastavil právě rival Microsoft. Zmíněnou revoluční změnou bylo představení nového typu modelu strojového učení, kterému se říká transformer. Na rozdíl od starších modelů umí transformer zpracovávat dlouhé věty nebo odstavce, zvládá proměnlivou délku vstupních dat a umí se zároveň učit na velkých datasetech. Předchozí modely jako rekurentní sítě nebo konvoluční sítě zvládají velké datasety, ale už si uspokojivě neporadí s dalšími dvěma zmíněnými věcmi. Transformer funguje tak, že na základě pravděpodobnosti za sebe řadí slova a tím vytváří větu. Reálně tedy nelze mluvit o tom, že by nějak rozuměl tomu, co píše nebo na co se ho lidé ptají. Samozřejmě ve vzduchu visí filozofická otázka, jestli to stejné neplatí o lidech a ti tak nežijí jen v iluzi vlastního vědomí. Na otázku ale odpověď není, neboť vědci dosud neumí pořádně ani definovat, co přesně je inteligence nebo vědomí a jak spolu obojí souvisí.
V čem spočívá rivalita zmíněných obrů?
Microsoft provozuje vyhledávač Bing, jenž má oproti Googlu na trhu zanedbatelný podíl, což by se ale se zabudováním ChatGPT do Bingu mohlo rychle změnit. Pro Microsoft znamená zisk procentního podílu na trhu vyhledávání dodatečné příjmy ve výši dvou miliard dolarů. Pokud by Google byl donucen k udržení byznysu nasadit do vyhledávání svého bota, jenž by měl odhadované náklady jako ChatGPT, pro marže firmy by šlo o katastrofu. Náklady na jedno vyhledávání nyní činí zhruba 0,01 dolaru, tržba 0,016 dolaru, zavedení bota znamená růst nákladu na jedno vyhledávání na 0,014 dolaru. Pokud by zůstaly příjmy stejné, provozní zisk firmy by klesl o 65 procent. A to nemluvě o nutných investicích. Microsoft navíc může nový jazykový model zapojit i do dalších svých byznysů, především cloudových služeb Azure. Odepsat Alphabet by ale bylo předčasné, neboť řada jeho služeb umělou inteligenci také využívá – od návrhu videí na YouTube, třídění e-mailů do spamu po nastavování ceny reklamy. Alphabet má zainvestováno ve výzkumu samořiditelných vozů nebo kvantových počítačů. Disponuje pak modely umělé inteligence Bert, MUM, LamDA, které jsou podobně vyspělé jako modely GPT. Alphabet je ale na rozdíl od Microsoftu v odlišné pozici, neboť zatímco jeho rival může jen získat, a tudíž smí při nasazování umělé inteligence více riskovat, Alphabet si musí dávat pozor, aby neuváženou zbrklou chybou neublížil své pověsti a neztratil podíl.
Jak jsou na tom další velké společnosti?
O co největší zapojení umělé inteligence do svých služeb se snaží i zbývající trojka technologických obrů – Amazon, Meta a Apple. Prvně zmíněný Amazon ji využívá při personalizaci doporučování zboží ve svých online obchodech. Běží na ní virtuální asistent Alexa nebo robotické rameno pro sklady Sparrow. Nejperspektivnější ale je využívání inteligence v cloudových službách AWS, kde umělou inteligenci využívá 25 nástrojů. Meta se zase snaží investicemi do umělé inteligence jednak dohnat konkurenční TikTok a jednak pohnout ve své vizi metaversu, tedy virtuálního světa. Čínský TikTok díky schopnosti nabízet pro uživatele relevantní obsah pomocí AI má náskok před Metou, která provozuje sociální sítě Facebook nebo Instagram. Apple také nespí a vyvinul například software Stable Diffusion, který umí generovat obrázky na základě textu. Do umělé inteligence investují i čínské firmy jako Tencent, Alibaba nebo Baidu, kdy poslední zmíněná představila chatbota Ernieho, který ale spíše zklamal. Otázkou pro investory je, jak moc zásadní bude umělá inteligence co do generování zisků daných firem. Navíc náklady na stavbu modelů umělé inteligence klesají, a tak klesá i konkurenční výhoda velkých firem, která je daná financemi, datovými sety nebo cloudem. Pokud AI uspěje a bariéry vstupu dále klesnou, nic nebrání tomu, aby se na scéně objevily nové dravé firmy, které vytvoří konkurenci.
Jak vydělat na trendu, který rozpoutala píšící umělá inteligence
Jaké firmy jsou skutečně spojené s AI?
Stejně jako u metaversu nebo vesmírných letů je pro běžného investora těžké do daného odvětví investovat. U velkých firem se nedá říct, že by investovaly přímo do AI, když je jen doplňkem nebo způsobem vylepšování jejich stávajícího byznysu. Řada slibných menších firem stoprocentně ponořených do AI je zase soukromá a vydělat na nich mohou často jen různé fondy rizikového kapitálu. Přesto lze najít na trhu i menší veřejně obchodované firmy. Přímou sázkou na umělou inteligenci může být českými drobnými investory oblíbená společnost Palantir, která poskytuje služby zpracování velkého množství dat. Umí například rychle vyhodnocovat situaci na bojišti nebo hledat souvislosti v kriminálních případech. Mezi zákazníky proto patří do velké míry vládní instituce. Mezi soukromé zákazníky Palantiru lze zařadit banku Morgan Stanley, aerolinky United Airlines, farmaceutickou firmu Merck, výrobce letadel Airbus či automobilku Ferrari. Další menší firmou v oblasti AI je Soundhound, která se zabývá vývojem technologií s využitím hlasového ovládání. V roce 2024 by měla být poprvé také v zisku. Čínskou alternativou k Soundhoundu je firma iFlytek. Na lepší práci s daty díky umělé inteligenci se snaží nalákat zákazníky také firmy BigBear.ai a C3 AI. Nutno podotknout, že zmíněné menší společnosti letos výrazně posilovaly právě kvůli mánii, kterou rozpoutal ChatGPT. Od poloviny února pomalu vyprchává a akcie těchto firem klesají. U podobných společností je těžké určit jejich hodnotu.
Je pro investory nějaká alternativní cesta?
Když ve Spojených státech probíhala v 19. století zlatá horečka, nejvíce peněz reálně vydělali ti, kteří zlatokopům dodávali potřebné zboží a služby jako krumpáče, lopaty nebo občerstvení. V podobné pozici vůči firmám zaměřeným na vývoj umělé inteligence je Nvidia, výrobce grafických čipů, které jsou klíčové pro trénování a provoz umělé inteligence. Nvidia navíc disponuje celým ekosystémem, který se na vývoj AI zaměřuje. Firma nabízí také nástroje pro úpravu obrázků, videí nebo dodávání emocí 3D postavám. Čistě na čipové bázi je jejím konkurentem například AMD, které je oblíbené mezi hedgeovými fondy. Čipy vyrábí také Intel, kterému se ale moc nedaří s konkurencí držet krok. Obecně pak špičkovým výrobcem čipů na světě je tchajwanská firma TSMC, v níž měl velký podíl donedávna také Warren Buffett. Za zmínku stojí i výrobce paměťových čipů Micron. Čipový byznys je ale poměrně cyklický a i zde platí, že umělá inteligence není primárním zdrojem tržeb. Podobně je potřeba se pozorně dívat na různé pasivní fondy (ETF), kdy některé nabízí sázku na menší firmy zaměřené na AI po celém světě, jiné zase na větší společnosti od Mety po Nvidii. Další alternativní cestou je se investicím do umělé inteligence úplně vyhnout. Pokud je nynější technologie AI ve fázi, v jaké byl na začátku internet, stejně je skoro nemožné trefit vítěze. Nejlepší strategií proto může být vyčkávat a použít umělou inteligenci pro zlepšení svých schopností.
V čem může člověku umělá inteligence pomoci?
Nejlepší investice je zpravidla do rozšíření vlastních schopností, které člověku umožní vydělávat více peněz. Platí to obzvlášť, pokud je ve fázi, kdy teprve hromadí kapitál. S využitím zmiňovaného ChatGPT si lze ušetřit práci při programování, pročítání dokumentů nebo úpravách textu. Aplikace je také výborným učitelem, zejména její verze GPT-4. Dobrým učitelem je kromě svých znalostí a schopností vysvětlovat věci polopatě také proto, že nesoudí, neškatulkuje a je jí jedno, kolik času stráví vysvětlováním. Žádná otázka pro ni není hloupá a nikdy se nikomu nevysmívá. Co vše lze dělat s ChatGPT, jsme popsali v našem návodu, jak chatbota používat. Zefektivnit práci může také aplikace Midjourney, která dokáže generovat realistické obrázky. Zajímavý vyhledávač využívající umělou inteligenci je Perplexity. Stránka schraňující všemožné nové nástroje postavené na AI se jmenuje Future Tools. Kdo chce hlouběji pochopit, jak umělá inteligence funguje, může si zdarma přečíst knihu od Michaela Nielsena. Na internetu lze najít také nezpoplatněné kurzy, které nabízí výuku strojového učení, jež za AI stojí.
Článek je součástí série odemčených textů vycházejících v rámci seriálu Investiční situace v Investiční rubrice, jejímž partnerem je brokerská společnost XTB.
Pokud chcete dostávat relevantní informace ze světa investic, odebírejte newsletter Peníze HN, jako to dělá už téměř sedm tisíc našich čtenářů.
