Fingood, Upvest nebo Investown? Investoři řekli, kam a proč posílají peníze

Nejčastějším důvodem, proč lidé neinvestují na českých crowdfundingových platformách, je, že je to prostě jen nenapadlo. Vyplývá to z průzkumu Hospodářských novin mezi jinak investičně aktivními drobnými investory. Investování do zmíněných platforem je přitom zajímavý způsob, jak diverzifikovat své portfolio, které si člověk zřídí třeba ve snaze zajistit se na penzi nebo dosáhnout renty.

Crowdfundingové platformy jsou společnosti, které propojují zpravidla fyzické osoby nebo firmy, jež potřebují financování, s lidmi, kteří se na tyto půjčky skládají. Platformy pak žijí například z poplatků za zprostředkování. Výnosy jsou závislé na dané platformě a rizikovosti, mohou se standardně pohybovat od čtyř do patnácti procent. Z odpovědí dotázaných, kteří do těchto platforem investují, vyplývá, že jejich průměrný výnos je 6,3 procenta. Mediánový výnos pak činil osm procent, tedy kdyby se všechny odpovědi seřadily od největší po nejmenší, osm procent by bylo přesně uprostřed.

Čistě z pohledu výnosu tedy mohou obecně crowdfundingové platformy konkurovat třeba akciovým trhům, kde se dlouhodobá výnosnost pohybuje kolem 6 až 7 procent. Není to samozřejmě bez rizika. Podle zhruba pětiny dotázaných, kteří na těchto platformách neinvestují, je to právě nepříznivý poměr rizika a výnosu, který je od investice odrazuje. Platformy mají obecně poměrně přísná pravidla výběru dlužníků. V případě, že jde o investice do firem nebo developerů, požadují zajištění svých úvěrů nemovitými věcmi. Nicméně na platformách se objevují i projekty, na které by třeba banka půjčku kvůli riziku neposkytla.

Některým dotázaným vadí také poměrně nízká likvidita, kdy u řady platforem není možné získat peníze dříve, tedy odprodat je například na sekundárním trhu. Necelých sedmnáct procent dotázaných má také obavu, že prověřování investičních projektů není u platforem dostatečné.

Navzdory těmto potenciálním rizikům ale téměř pětina dotázaných z řad neinvestujících uvedla, že má v plánu peníze na crowdfundingové platformy poslat. Tuto skupinu investorů zřejmě zlákaly zmíněné relativně vysoké potenciální výnosy a také možnost diverzifikovat své portfolio. Právě tyto dva důvody byly alespoň v očích lidí, kteří již na platformách investují, tím hlavním, proč se do crowdfundingu zapojili.

Mezi nejoblíbenější investiční platformy mezi dotázanými, jejichž průměrný věk je 41 let a z více než 90 procent jsou muži, patří na nemovitosti zaměřený Investown, investice do developerských projektů nabízející Upvest, zprostředkovatel investic do českých firem Fingood a poskytovatel spotřebitelských úvěrů Zonky. Do každé z platforem investuje více než pětina dotázaných. Menšího zájmu se těší Bondster, jenž zprostředkovává podobně jako Zonky primárně spotřebitelské úvěry. Fundlift se pak svou nabídkou nejvíce podobá Fingoodu. Žádná z dalších českých platforem už více než deset procent hlasů nedostala. Investoři mohli volit více odpovědí – nejčastěji ovšem investují pouze na jedné platformě.

Když už se do investic dotázaní pustí, pak volí strategii pečlivého vážení výnosu a rizika. Přes třicet procent investorů dává důraz především na výnos. Dvě pětiny pak trvají na tom, aby v rámci poskytnutého úvěru ručil dlužník zástavou. Někteří investoři pak vyhledávají co nejkratší splatnosti. Jestli jdou peníze na něco, co v jejich očích znamená dobrou věc, už investoři moc neřeší.

V rámci celého svého investičního portfolia posílají dotázaní na platformy nejčastěji méně než pět procent svých prostředků určených k investicím. U více než pěti procent lidí ale tvoří tyto investice v portfoliu více než dvě pětiny. Takový poměr zpravidla silně nedoporučují ani samotné platformy. Investor tím nedodržuje důležitou podmínku dostatečné diverzifikace.

Většina klientů crowdfundingových platforem je se svými investicemi nejspíš spokojená – buď totiž udržují současnou výši investic, nebo ji plánují ještě navyšovat. Snižovat expozici chce necelá čtvrtina dotázaných. Nicméně nejčastěji lidé uvádějí, že jejich investiční projekty ještě nedoběhly, proto nejsou schopni dobře odhadnout, kolik investic se jim vrátilo. Ztrátu více než poloviny portfolia uvádějí tři procenta dotázaných.

U řady platforem je čistě v rukou klienta, které konkrétní projekty si vybere k investici. Pokud vsadil pouze na pár příležitostí, pak může i jen jedno selhání investiční příležitosti zásadně zatřást portfoliem. Proto platformy doporučují investice rozvrhnout vždy do většího počtu projektů a diverzifikovat. Všechna zmíněná data shrnovala výsledky za všechny platformy. Na čtyři nejoblíbenější se ale podíváme podrobněji, byť je potřeba mít na paměti, že v takovém případě se snižuje vzorek dotázaných.

Nejspokojenější jsou zřejmě investoři Investownu, hned v patách této platformě je Fingood, když v obou případech více než třetina dotázaných plánuje další investice. Upvest a Zonky si vedou o něco hůře, když na tyto platformy plánuje poslat další peníze čtvrtina, respektive pětina dotázaných. V případě Fingoodu a Investownu investoři pozitivně hodnotí nabízené výnosy.

Pokud by měli odhadnout, kolik ročně vydělají na svých investicích, pak v případě Fingoodu udávají průměr 7,1 procenta, v případě Investownu 6,3 procenta. Investice na obou platformách navíc investoři považují za dobrý způsob diverzifikace.  Z odpovědí lze také vyčíst, že u platformy Zonky oproti dalším třem nejoblíbenějším platformám investoři zaznamenali vyšší ztrátovost investic do spotřebitelských úvěrů.  Právě i kvůli minimalizaci větších ztrát zřejmě přešla platforma Zonky na program Zonky Rentiér a už neumožňuje investorům vybírat si jednotlivé příležitosti na vlastní pěst, ale nutí je výrazně diverzifikovat.

Zajímavý je i pohled na to, jak se prolínají investoři jednotlivých platforem. Největší protnutí mají investoři Investownu a Zonky, kdy na obou platformách investuje 12 procent ze všech oslovených investorů těchto dvou platforem. Naopak nejnižší prolnutí mají platformy Fingood a Zonky, které je menší než tři procenta. Více než desetiprocentní prolnutí má Investown a Upvest.

V článku byl u čtvrté grafiky doplněný kontext k odpovědím na otázku, kolik investic se dotázaným údajně nevrátilo.

Článek vznikl ve spolupráci s investiční platformou Fingood.