Jak mě novinka ve spoření může připravit na penzi? Odpovídal ministerský expert

1) Dobrý den, pokud vyberete z DIP prostředky předčasně, tedy před uplynutím 10 let od uzavření smlouvy a před kalendářním rokem, ve kterém dosáhnete věku 60 let, budete muset vrátit daňovou podporu. To spočívá v tom, že Vám vznikne příjem ve výši odečtených příspěvků z daní za posledních 10 kalendářních let. Ve Vašem případě byste měl dodanit celých 200 tis. Kč (nejenom těch 100 tis. Kč, které vyberete), pokud jste je tedy nevložil do DIP před více než 10 lety. Předčasným výběrem byť jediné koruny z DIP zaniká daňová podpora celého DIP a příspěvky za posledních 10 let je nutno dodanit postupem popsaným výše.

2) Daňová podpora je zachována jen tehdy, pokud při převodu prostředků k jinému poskytovateli DIP původní DIP zanikne. Je tedy nutno převést všechen majetek z DIP (částečné převody možné nejsou a byly by považovány za vyvedení prostředků z DIP s důsledky popsanými výše). Pokud původní DIP zrušíte a převedete prostředky k jinému poskytovateli DIP, tak se Vám doba trvání původního DIP nezapočítává. Nicméně zde se jedná o otázku, která bude v budoucnu pravděpodobně předmětem přezkumu (tj. aby šlo dobu započítat). Jde ale o otázku i z technického hlediska složitou, kdy lze mít velké množství DIP a každého DIP běží lhůta separátně (na rozdíl třeba od doplňkového penzijního spoření a penzijního připojištění, kde lze mít jen jednu aktivní smlouvu). Je tedy nutno tuto otázku promyslet i z toho hlediska, aby nemohlo dojít k obcházení regulace (například zrušením prázdného DIP si uměle navýším dobu spoření u jiného DIP). To bude tedy ještě předmětem analýz a diskusí v budoucnosti, v tuto chvíli se doba nezapočítává.

3) Ano, zaměstnavatel může přispívat i v eurech, nicméně je nezbytné pro účely správného stanovení daně z příjmů přepočíst takový příjem (pro poplatníka) i výdaj (pro zaměstnavatele) na koruny české podle § 38 zákona o daních z příjmů. Vyměřovacím základem zaměstnance pro sociální a zdravotní pojištění je úhrn příjmů, které jsou (nebo by byly, pokud by podléhaly zdanění v České republice) předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů a nejsou od této daně osvobozeny. Příjem v podobě příspěvku uhrazeného zaměstnavatelem na daňově podporované produkty spoření na stáří (včetně dlouhodobého investičního produktu) jeho zaměstnance nebo na daňově podporované pojištění dlouhodobé péče, jehož pojistníkem je jeho zaměstnanec, do úhrnné výše 50 tis. Kč ročně je osvobozený od daní z příjmů podle § 6 odst. 9 písm. m) zákona o daních z příjmů, proto se z něj neodvádí ani sociální a zdravotní pojištění.

4) Ano, i u majetku v rámci DIP musí být plněn časový test 3 roky, jinak vzniká povinnost zaplatit daň podle § 10 zákona o daních z příjmů, a to z majetku, který není součástí DIP (pokud nebude splněna výjimka pro prodej v hodnotě do 100 tis. Kč ročně). Původně bylo navrhováno, že v případě obchodování v rámci DIP nebude časový test relevantní, nicméně toto bylo v Poslanecké sněmovně změněno z důvodu obav o možné obcházení daňových povinností. Co se týče dividend, tak ty, plynou-li ze zdrojů na území ČR, jsou zahrnuty do samostatného základu daně a zdaněny srážkovou daní podle § 8 odst. 3 zákona o daních z příjmů a do DIP již přichází v čisté podobě. Dividendy (a jim obdobné výnosy, například úroky z dluhopisů nebo vkladů, rovněž zdaněné srážkovou daní u zdroje) musí zůstat součástí DIP a nelze je z DIP vyvést. Nicméně není nijak bráněno tomu, aby byly v rámci DIP využity k dalším investicím. Pokud půjde o dividendy ze zdrojů v zahraničí a poplatník je daňovým rezidentem ČR, pak se tyto dividendy zahrnují do dílčího základu daně podle § 8 odst. 4 zákona o daních z příjmů ke zdanění obecnou sazbou daně z příjmů fyzických osob, tj. 15 %, resp. 23 %, popř. tyto příjmy může poplatník na základě svého rozhodnutí zahrnout do samostatného základu daně podle § 8 odst. 8 zákona o daních z příjmů ke zdanění sazbou pro samostatný základ daně ve výši 15 %. Pokud tyto dividendy byly zdaněny v souladu se smlouvou o zamezení dvojího zdanění i v zemi zdroje, vyloučí poplatník, který je daňovým rezidentem ČR dvojí zdanění v rámci daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob podávaného v ČR, a to metodou, která je uvedená v příslušné smlouvě o zamezení dvojího zdanění, má-li ČR se zemí zdroje takovou smlouvu sjednánu.

5) Viz částečně odpověď číslo 4. Pokud vložím do DIP 50 tis. Kč ročně, mohu si od daňového základu odečíst jen 48 tis. Kč ročně, nicméně vázána je v DIP celá částka (i ta, na kterou nečerpám daňový odpočet). Není tedy možné vybrat z DIP ani část majetku (viz odpověď číslo 1 – je možné jen při zrušení DIP převést majetek do jiného DIP, nicméně nezapočítává se mi pak doba trvání smlouvy – viz odpověď číslo 2). Výnosy z majetku v DIP musí zůstat v DIP a nepovažují se za vklad do DIP. Pokud tedy hodnota majetku v DIP vzroste o 10 tis. Kč (čisté dividendy) a vložíte 40 tis. Kč, budete si moci od daňového základu odečíst jen 40 tis. Kč.

6) Tato otázka byla diskutována a pravděpodobně bude ještě diskutována i v rámci budoucích novel, protože snahou je mít podmínky u daňově podporovaných produktů pokud možno co nejpodobnější (při respektování odlišností daných povahou produktu). Argumenty pro a proti jsou různé, hlavním argumentem je však to, že v případě určení obmyšlené osoby není majetek součástí dědického řízení a neplatí se tak z něj odměna notáři (minimálně 2 tis. Kč, přičemž 2 % z majetku do 500 tis. Kč, 0,9 % z majetku 500 001 do 1 mil. Kč, 0,5 % z 1 000 001 do 3 mil. Kč a 0,1 % z 3 000 001 do 20 mil. Kč; z vyšších částek již odměna neplyne – toto platí pro celý zděděný majetek, nejenom pro majetek z DIP). Ve Vašem případě mi není zcela jasné, jak dochází k trestání rodičů s dětmi a jak se toto nedotýká bezdětných osob. Komu jinému chcete odkázat svůj majetek než svým potomkům (dětem)? Pokud zemře manžel, tak dědí druhý manžel a děti, a to všichni rovným dílem (čili v případě dvou dětí se dědictví dělí na třetiny). Pokud manžel sepsal závěť, tak ji mohou děti jako neopominutelní dědicové napadnout, pokud nedostanou alespoň povinný díl, kdy nezletilé děti musí dostat alespoň 3/4 toho, co jim ze zákona náleží, a zletilé děti pak alespoň 1/4 (viz § 1643 odst. 2 občanského zákoníku). Čili v uvedeném případě, pokud by šlo o 2 zletilé děti (což lze u osoby zesnulé v důchodovém věku předpokládat), lze závětí oběma dětem odkázat 1/6 (2/12) a manželce 5/6; pokud by šlo o 2 nezletilé děti, tak by měly dohromady nárok na 1/2 (2 x 3/12) dědictví a manželce by zůstala druhá polovina (nicméně to bude spíše neobvyklá situace, například pokud syn/dcera zemřel/a a nechal/a po sobě vnuky, kteří mají nárok na jeho podíl na dědictví). Kromě toho existuje institut vydědění (viz § 1646 až 1649 občanského zákoníku), pokud dědic neposkytl zůstaviteli potřebnou pomoc v nouzi, o zůstavitele neprojevuje opravdový zájem, jaký by projevovat měl, byl odsouzen pro trestný čin spáchaný za okolností svědčících o jeho zvrhlé povaze nebo vede trvale nezřízený život. Z výše uvedeného je patrno, že při 2 zletilých dětech lze manželce odkázat závětí 5/6 svého majetku (navíc manželka automaticky získá 1/2 společného jmění manželů, dědí se jen druhá část náležející zesnulému manželi, takže fakticky manželka získá 11/12 majetku a děti dohromady jen 1/12), čili rozdíl mezi určením obmyšleného a závětí není až tak velký (z hlediska podílu na dědictví). Pokud by závět nebyla vyhotovena, pak manželka získá 1/2 z titulu vypořádání společného jmění manželů a následně 1/3 z druhé poloviny (čili 1/6), dohromady tak získá 2/3 (4/6) a děti pak zbylou 1/3 (2 x 1/6).

7) Ano, lze přispívat na DIP i pracovníkům na DPP. Příspěvek zaměstnavatele do DIP je do zákonem stanoveného limitu 50 tis. Kč od daně z příjmů fyzických osob u zaměstnance osvobozen a zaměstnavatel si jej může započíst jako daňově uznatelný náklad podle § 24 odst. 1 písm. j) bodu 4 zákona o daních z příjmů, pokud to vyplývá z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvy.

8) Ano, teoreticky je to možné (máte pravděpodobně na mysli penzijní připojištění nebo doplňkové penzijní spoření). Nicméně je potřeba počítat s tím, jak jsou nastaveny podmínky u těchto produktů. Ty jsou vázány na dosažení věku 60 let a trvání smlouvy (spořící doby) 5 let (pro nové smlouvy 10 let). Pokud nebudou tyto podmínky splněny a dojde k vyplacení prostředků (formou odbytného), vznikne povinnost vrátit státní příspěvky (případně vrátit daňové zvýhodnění, bylo-li čerpáno). S těmito prostředky pak lze volně nakládat, lze je například vložit do DIP, nicméně pokud budou představovat částku vyšší než 48 tis. Kč, bude možno si od základu daně odečíst jen 48 tis. Kč a současně budou v DIP vázány všechny prostředky (tedy i ty, které tuto částku převyšují). Daňová podpora je zachována jen v případě převodu prostředků z transformovaného fondu do účastnického fondu, při převodu mezi účastnickými fondy, při převodu mezi životními pojištěními (pokud původní životní pojištění zanikne) nebo při převodu z DIP do DIP, pokud původní DIP zanikne. Jiné převody se považují za vyvedení prostředků z daňově podporovaného produktu spoření na stáří a mají daňové dopady.

9) Obecně platí, že bezúplatné příjmy z dědění a z odkazu jsou od daně z příjmů fyzických osob osvobozeny – viz § 4a písm. a) zákona o daních z příjmů. Pokud tedy dojde k úmrtí po splnění podmínek 60 let věku a 10 let trvání smlouvy, nemá úmrtí poplatníka ve vztahu k dlouhodobému investičnímu produktu žádné daňové dopady. Dopady nemá úmrtí ani před splněním těchto podmínek, protože § 15b odst. 1 písm. b) bod 1 zákona o daních z příjmů upravuje, že o daňově podporovaný produkt spoření na stáří ve formě dlouhodobého investičního produktu se jedná i tehdy, pokud je umožněno odepsání majetku z tohoto produktu ve prospěch jiného poplatníka než toho, který produkt sjednal, a to v případě smrti poplatníka, který produkt sjednal. V návaznosti na to je pak v § 15b odst. 4 písm. b) bod 1 zákona o daních z příjmů uvedena výjimka z navrácení daňové podpory produktu spoření na stáří, nastane-li smrt poplatníka, který produkt sjednal a k odepsání majetku z tohoto produktu dojde ve prospěch jiného poplatníka než toho, který produkt sjednal. Ohledně dědění viz též odpověď číslo 6 výše.

10) Limit 48 tis. Kč odpočtu příspěvků poplatníka je společný pro všechny produkty spoření na stáří a daňově podporované pojištění dlouhodobé péče. Pokud tedy čerpáte nezdanitelnou část základu daně v této maximální výši, nemůžete již další příspěvky na produkty spoření na stáří od základu daně odečítat. Můžete se ale rozhodnout stávající příspěvky na stávající produkty snížit nebo si je již dále od základu daně neodečítat. Investování mimo DIP je v pořádku, nicméně stát poskytuje daňovou podporu DIP kvůli tomu, aby tam byly prostředky zachovány do 60 let věku a nedošlo k jejich utracení před tímto věkem.

11) Pokud se jedná o uplatnění výdajů procentem z příjmů (tzv. paušální výdaje), tak ty fungují tak, že se k příjmům z činností uvedených v § 7 zákona o daních z příjmů uplatňují výdaje procentem z těchto příjmů až do zákonem stanovené výši (§ 7 odst. 7 zákona o daních z příjmů). Rozdíl mezi příjmy a takto vypočtenými výdaji je základem daně, od kterého lze odečítat nezdanitelné části základu daně, tj. včetně příspěvků na daňově podporované spoření na stáří a daňově podporované pojištění dlouhodobé péče. Je však třeba odlišit jinou situaci, a to poplatníka, který platně vstoupí do paušálního režimu (§ 2a zákona o daních z příjmů) a jeho daň je rovna paušální dani (§ 7a zákona o daních z příjmů). V této situaci poplatník nevypočítává základ daně a nemůže tedy uplatnit žádné nezdanitelné části základu daně a vzhledem k tomu, že výše daně je dána přímo ze zákona paušální částkou, nelze ani uplatnit slevy na dani.

12) K bodu 1: Viz odpověď číslo 1. Částky, které jste si odečetla od základu daně v posledních 10 kalendářních letech budou Vaším příjmem, ze kterého odvedete daň. Zhodnocení vložených prostředků nehraje roli. K bodu 2: Ano, to je možné. Obdobně by toto fungovalo, pokud byste smlouvu o DIP uzavřela v 50 letech či později. K bodu 3: Viz odpovědi číslo 6 a 9. Majetek v DIP se stane součástí dědictví (po vypořádání společného jmění manželů), a to bez daňových dopadů. K bodu 4: Součástí majetku v DIP mohou být i peníze (například i ve formě termínovaných vkladů či spořících účtů). Nezainvestované peníze jsou tedy součástí majetku v DIP a nesmí z něj být vyvedeny. To platí i pro výnosy z majetku v DIP (dividendy, úroky) – viz odpovědi číslo 4 a 5.

13) Ne, DIP si nelze předplatit. Lze si ale představit dohodu s poskytovatelem DIP, že u něj bude složena vyšší částka, kterou bude postupně převádět do DIP (a mezitím ji bude spravovat mimo režim DIP). Obdobnou službu nabízí některé penzijní společnosti ve vztahu k DPS/PP, kdy je nutno k získání státního příspěvku ukládat peníze každý měsíc, nicméně lze si je u penzijní společnosti "předplatit". Každý rok si lze ale od základu daně odečíst jen 48 tis. Kč. Pokud vložím do DIP vyšší částku, nemohu si ji od základu daně odečíst (nad limit 48 tis. Kč) a přitom bude muset zůstat součástí DIP celou dobu, než budou splněny podmínky 60 a 10 let (jinak dojde k porušení podmínek daňové podpory s důsledky popsanými výše, např. u odpovědi číslo 1).

14) Viz odpověď číslo 8.

Ano, pokud má cizinec příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob v ČR, může uplatnit i položky snižující základ daně. Vzhledem k tomu, že je současně uvedeno, že se jedná o zaměstnance, lze doplnit, že by při splnění zákonných podmínek přicházelo do úvahy i případné daňové osvobození příspěvku zaměstnavatele podle § 6 odst. 9 písm. m) zákona o daních z příjmů, pokud by ho zaměstnavatel poskytl.