V minulém roce jsem v jednom vydání newsletteru uvedl, že pokud vám finanční poradce nabídne předplacený poplatek, měli byste ho rovnou vyrazit ze dveří. Neustále mi na dané téma přichází reakce jednak od investorů, kteří zjistili, že předplacený poplatek skutečně odsouhlasili, a jednak od naštvaných poradců, kteří jej obhajují. Celý veletoč přitom odstartovalo varování České národní banky právě před těmito poplatky.
Na rovinu je potřeba říct tři věci: poradci předplacené poplatky mají rádi, protože svou provizi mohou dostat dříve. Provize sama o sobě není nic špatného – hradí se tím služba poradce. Předplacené poplatky se využívají hned v několika modelech, kdy čistě matematicky mohou být některé výhodnější než běžný průběžný poplatek.
Poradci dnes používají nejčastěji dva modely. V prvním případě se poplatek hradí průběžně z měsíčně investované částky, a to v určitém poměru, třeba 75:25 ve prospěch poplatku. To znamená, že většina částky jde do předplaceného poplatku, dokud se celý plánovaný poplatek nezaplatí. Druhou možností je zaplatit poplatek rovnou, hned na začátku.
Problematický je především první model, neboť investor ztrácí čas mořením poplatku a reálně na trh posílá ze začátku jen zlomek peněz. Druhý model může být naopak matematicky výhodnější než investování s běžným pravidelně strhávaným poplatkem. Jedním z důvodů je, že předplacený poplatek bývá nižší než ten standardní a jednorázová platba řeší potíž s tím, že investor není dlouhé měsíce zainvestovaný, jako je tomu u prvního zmíněného modelu.
Uvedu příklad: Kdo investuje 20 let tisíc korun měsíčně při výnosu sedm procent ročně, bude mít v případě prvního nevýhodného modelu na konci 478 tisíc, v případě druhého modelu 510 tisíc, v případě standardního poplatku 486 tisíc korun. Upozorňuji, že zde jde jen o matematický aspekt, pak je samozřejmě namístě i pohled praktický.
Předplacený poplatek znamená, že pokud investor z jakéhokoliv důvodu přestane investovat nebo se rozhodne, že chce investovat jiným způsobem a jinde, své předem zaplacené poplatky většinou už nikdy neuvidí. Jinak řečeno, s předplaceným poplatkem lze za jistých okolností investovat čistě matematicky výhodněji, ale otázkou je, jestli to za to stojí. A za sebe si dovolím tvrdit, že nikoliv.
Jak poznat dobrého finančního poradce a jak se rozhodovat v případě zmíněných poplatků, probereme ještě pořádně v dalším díle podcastu MoneyPenny, kde jsou k dispozici také různá srovnání od DIPů po kreditní karty až k úročení devíz. Zde je seznam kapitol.
Nyní se vrhneme na aktuální situaci kolem dlouhodobého investičního produktu (kde jsou předplacené poplatky taktéž používány) a také na v Evropě a Česku probíhající demokratizaci investic do soukromého kapitálu, které nabízí vyšší výnosy než akciové trhy – ale má to své háčky.
Dnešní témata:
Jak si aktuálně vede penzijko a DIP
Jak na vyšší než akciové výnosy
Co se dočtete dál
- Proč si dávat pozor na předplacené poplatky a proč se pořád stále využívají.
- Proč se může ukázat, že investice v rámci DIP nejsou pro řadu lidí lepší volbou než penzijko.
- Jak Česko zasahuje demokratizace alternativního investování.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.