Předdůchod je skvělá věc. Ušetří statisíce a přináší klid, když už to v práci dál nejde

Co je předdůchod? Jde o možnost spojenou s novým penzijkem, tedy doplňkovým penzijním spořením. Člověk z něj může začít čerpat peníze nejdříve pět let před dosažením důchodového věku. Výhodou je, že za něj po tuto dobu platí zdravotní pojištění stát. Zároveň se předdůchod pro výpočet státní penze bere zpravidla jako vyloučená doba. 

Jinými slovy: státní důchod by neměl být penalizovaný tak, jako kdyby člověk posledních pět let před penzí prostě nepracoval a neměl žádné příjmy. Zároveň je ale možné při předdůchodu nadále pracovat, člověk má tedy možnost si například snížit úvazek a zbytek mu doplní právě předdůchod. A pokud dotyčný odvádí sociální pojištění, mohou se mu dané roky počítat i jako odpracované, aby splnil podmínku minimálně 35 let pojištění pro získání starobní penze.

Jak předdůchod získat? Je potřeba mít smlouvu o doplňkovém penzijním spoření. U starších smluv stačila minimální doba spoření pět let, u novějších už se počítá s deseti lety. Dobrou zprávou je, že se do této doby započítává i staré penzijko, pokud si ho člověk převede do nového. A ještě lepší zpráva: peníze nemusí na účtu ležet celou dobu. Reálně je možné doplnit potřebnou částku krátce před okamžikem, kdy chce člověk předdůchod začít čerpat.

Potřebná částka se odvíjí od minimální měsíční dávky. Ta musí odpovídat alespoň 30 procentům průměrné mzdy. Pokud chce být člověk v předdůchodu pět let, potřebuje mít naspořeno na 60 měsíčních výplat. Pro rok 2026 vychází minimální měsíční dávka na 14 451 korun, tedy na pět let zhruba 867 tisíc korun. V praxi je ale lepší počítat s rezervou, protože penzijní společnosti mohou požadovat vyšší částku kvůli kolísání portfolia. 

Bezpečnější odhad je proto spíš kolem 900 tisíc korun, u některých modelů i více. Do pár let to ale určitě bude rovný milion, s nímž nyní budeme počítat.

Kolik a v čem se dá díky předdůchodu ušetřit?

Zdravotní pojištění – platí ho za nás stát, což znamená, že mu každý měsíc neodvedeme přes tři tisíce korun. Navíc s růstem průměrné mzdy se tato platba obvykle zvyšuje. A ještě nesmíme zapomenout na to, že ušetřené peníze lze dále úročit, třeba čtyřmi procenty ročně. Za pět let tímto efektem získáme v našem modelu něco přes 200 tisíc korun.

Žádný trest pro starobní penzi – kdo jde do předdůchodu, protože už nechce nebo nemůže pracovat, šetří peníze i tím, že nebude potrestán za roky bez příjmů. Nenaředí se mu takzvaný vyměřovací základ. Jinak řečeno: pět let bez práce se do výpočtu důchodu nepromítne jako pět let nulových příjmů. Pokud modelově počítáme, že díky tomu bude budoucí státní důchod vyšší asi o tisíc korun měsíčně, pak při čtyřprocentním zhodnocení těchto peněz během 21 let v penzi vychází efekt přibližně na 400 tisíc korun. Přesná částka samozřejmě závisí na předchozích příjmech konkrétního člověka.

Penzijko peníze dál zhodnocuje – penzijní společnost před čerpáním obvykle převádí prostředky do konzervativního fondu, takže je rozumné počítat spíše s nižším výnosem, například oněmi čtyřmi procenty ročně. Zákon ale umožňuje písemně požádat o jinou strategii, třeba vyváženou nebo dynamickou. Jen je pak nutné počítat s vyšší kolísavostí. V našem modelu, kdy je v předdůchodu milion korun a zůstatek v penzijku se během pěti let zhodnocuje čtyřmi procenty ročně, vychází tento efekt na úrocích přes 100 tisíc korun.

Vyplácené peníze lze dál investovat – pokud je člověk v pozici rentiéra a peníze z předdůchodu aktuálně nepotřebuje na běžnou spotřebu, může je rovnou posílat do dynamičtější investice. Například měsíční výplatu z penzijka může investovat do světových ETF s modelovým výnosem šest procent ročně. Tímto efektem na úrocích získá za pět let přes 150 tisíc korun.

V součtu je to hodně peněz, zejména díky úspoře na zdravotním pojištění a ochraně budoucího státního důchodu. U výnosu penzijka a následné investice lze samozřejmě namítnout, že kdyby člověk peníze neměl v penzijku, mohl by je investovat i jinde. 

Přímý pětiletý efekt v modelu – tedy zdravotní pojištění, zhodnocení zůstatku v penzijku a reinvestice vyplácených peněz – vychází zhruba na 450 tisíc korun navíc k původnímu milionu. To odpovídá složenému ročnímu úroku asi osm procent ročně.

Pokud k tomu přičteme i dlouhodobý dopad vyšší státní penze, může celkový modelový efekt přesáhnout 850 tisíc korun, což už je hezké.

XXX

Právě předdůchod, předčasný důchod (že se nevyplácí, je také trochu mýtus) a penzijko jsou tématem druhého dílu naší nové série Investování 50+ se skutečným rentiérem Tiborem Nyitrayem. Doporučuji si ho poslechnout. Už se těším na díl, ve kterém budeme řešit konkrétní pozice v jeho portfoliu.

Pokud vás zajímá, co vás čeká v penzi, vydali jsme také speciální díl, ve kterém srozumitelně vysvětlujeme, jak celý systém funguje a proč si málokdo pořádně spočítal, jak zásadní dopad má penzijní reforma, která od ledna začala lidem snižovat nové důchody. Milion, který tu zmiňuji, totiž člověk nemusí řešit jen kvůli předdůchodu. Mnozí ho budou potřebovat tak jako tak. A někteří na jeho získání mají už jen deset let.

Dále bych upozornil na nový speciál Rentiér, který najdete v každé dobré trafice nebo si ho můžete koupit online.

A protože předplatitelů HN zabývajících se investicemi a okruh podporovatelů kolem Money Penny úctyhodně vyrostl, spouštíme společnou investiční komunitu. Najdete tam nás, Tibora, autory HN, mladé kolegy z Econetu a další lidi, které investice zajímají.

Budu rád, když se zapojíte. Najdete nás na Facebooku nebo Discordu. Za odběr budu vděčný také na YouTube, jenž se snažíme rozhýbat.