Podle centrální banky se příští rok dostane průměrná inflace blízko k šesti procentům, což znamená, že Češi mající většinu peněz na běžných nebo spořicích účtech přijdou o miliardy korun. Trpět budou ale i ti, kteří své prostředky investují třeba v zahraničí, neboť kromě inflace se přidá i posilující koruna. To je kombo, které dokáže smazat i potenciálně slušné výnosy akcií.
Co se to vůbec ve světě děje?
Rychlé ekonomické oživení narazilo na nepřipravené firmy, a tak je nedostatek zboží. V důsledku rostou ceny. Do toho se přidal růst cen energií, což je v Evropě dáno nedostatkem zemního plynu, přechodem na zelenou energetiku a zvýšenou čínskou poptávkou po energiích. Svět se tak rozdělil na dva tábory, z nichž jeden tvrdí, že jsou to všechno přechodné faktory, které časem odezní a inflace se uklidní. Druhý tábor říká, že jde částečně o nový normál, neboť přechod na zelenou energetiku bude držet ceny energií vysoko. Zároveň porostou i ceny zboží, protože se ze světového trhu stahuje čínská pracovní síla. Je to dáno tamní nepříznivou demografií a taktéž silným růstem mezd.
O nové ekonomické situaci v Číně se dozvíte v článku HN.
Jak na to reagují centrální banky?
Rozpoložení se různí. Česká národní banka (ČNB) prudce zvyšuje sazby, neboť se obává, že současné inflační tlaky mají potenciál ukotvit se. To znamená, že firmy a domácnosti přijmou vyšší inflaci jako nový normál. Začnou s ní počítat při vyjednávání o mzdách nebo obchodních kontraktech. V samotné ČNB ale panuje poměrně silný názorový příkop. Ze sedmi členů ve čtvrtek hlasovalo pro prudké zvýšení sazeb pět, dva hlasovali pro jejich ponechání na současné úrovni. Podle guvernéra Jiřího Rusnoka se tato minorita domnívá, že inflace odezní bez nutnosti větších zásahů. Mají podobný pohled jako Evropská centrální banka (ECB), která ve středu oznámila, že se sazby ani v příštím roce s nejvyšší pravděpodobností zvyšovat nebudou. Odvážnější než ECB je americká centrální banka, která plánuje ukončit nákupy dluhopisů do června příštího roku. Sazby by mohla zvýšit posléze.
Více o postupu centrálních bank ve světě se dozvíte v článku HN.
Co všechno se v ekonomice změní?
Růst klíčových úrokových sazeb znamená, že dojde k prodražení peněz. Trh nyní pro Česko očekává, že klíčová sazba ČNB vystoupá až na úroveň 3,5 procenta. Nicméně vztah mezi vyššími sazbami ČNB a komerčními úvěry není přímočarý. Banky se při rozhodování například o výši úroku u hypotéky dívají na dlouhodobé sazby. Ty reflektuje například výnosnost dluhopisů, kdy aktuálně ty s kratší splatností mají vyšší výnos než ty s delší. Jinými slovy, pořád se předpokládá, že Česká národní banka dokáže inflaci zkrotit. Podle samotné prognózy ČNB by se měla inflace vrátit ke dvěma procentům v roce 2023. Analytici očekávají, že sazby hypoték se tak nedostanou do výšin, kde byly v roce 2008, ale ustálí se na úrovni mezi 3,5 až 4,5 procenta. Očekávají také, že si lidé budou brát delší fixace. Zároveň by měl zpomalit růst cen nemovitostí, neboť se sníží poptávka. Prognóza ČNB počítá s tím, že příští rok po odečtení inflace porostou lidem v průměru mzdy jen o 0,2 procenta. Při současných úrokových sazbách ale pořád vychází, že banky platí svým klientům za to, že si od nich vezmou hypotéku, neboť inflace je vyšší než úrok.
Více o rozhodnutí České národní banky se dozvíte v článku HN.
Jak přečkat období vyšší inflace?
Běžné nebo spořicí účty jsou spalovny peněz a lidé by na nich měli držet jen peníze nutné k chodu domácnosti a rezervu pro nenadálé události. Banky jako Air Bank nebo Česká spořitelna sice už tento týden oznámily, že zvyšují úroky na svých spořicích účtech, na inflaci to ale zdaleka nestačí. Řešením pro krátkodobé přečkání vyšší inflace mohou být takzvané protiinflační dluhopisy, nyní navíc běží další kolo úpisů. Určené jsou pro fyzické osoby. Dluhopisy se sice upisují na šest let, ale stát už po roce nabízí jejich předčasné splacení bez penalizace i se slíbeným úrokem za uplynulé období, který odpovídá právě výši inflace. Následující rok bude totiž co do výnosů investic poměrně perný, neboť očekávanou inflaci ve výši 5,6 procenta překoná už máloco. Centrální banka navíc očekává, že během jednoho roku posílí koruna vůči dolaru skoro o šest procent, což lidem investujícím v dolarech umaže další část výnosu. Navíc není jisté, jak budou akciové trhy reagovat, až odezní současná euforie, která na nich panuje v důsledku povedené výsledkové sezony.
Více o protiinflačních dluhopisech se dozvíte v zářijovém vydání newsletteru Peníze HN.
Inflace láme rekordy, čeští drobní investoři jsou ale v klidu a vezou se na kryptoměnách
Jak řešit rostoucí ceny dlouhodobě?
Protiinflační dluhopisy jsou řešením pro investory, kteří potřebují schovat peníze jen na nějakou kratší dobu. V delším horizontu už je lepší skutečně investovat. Analytici se shodují, že na dobu deseti a více let mají hrát jednoznačný prim investice do akcií, které generují historicky nejvyšší výnosy. Z ankety HN mezi oslovenými analytiky vyšlo, že by ideální dlouhodobé portfolio mělo být z 80 procent zacílené na akcie, kde čtyřicet procent peněz by mělo mířit do těch amerických. Následně by třetinu umístili do evropských, desetinu do asijských. Menší procento by ještě vyhradili pro investice do nemovitostí třeba skrze nemovitostní fondy, na zlato a také by si pro jistotu něco málo vsadili na kryptoměny. Investice do nemovitostí mívají při vyšší inflaci smysl i zvlášť, neboť ceny nemovitostí s inflací většinou drží krok a zároveň majitelé navyšují nájem. Zlato se bere jako uchovatel hodnoty, podobně se někteří fanoušci kryptoměn dívají na bitcoin.
Pokud se chcete naučit investovat nebo spravovat své finance, přidejte se ke 4000 čtenářů, kteří již odebírají newsletter Peníze HN.
