V Česku řádí inflace jak v devadesátkách a domácnosti zřejmě čeká největší propad životní úrovně v historii samostatné republiky. Viníkem je dvojciferná inflace, která požírá jejich mzdy a úspory. Onu radu, že jedinou obranou jsou investice, slyšel každý už tisíckrát. Jenže nečekaně vysoká inflace a očekávané zvyšování sazeb potápí i finanční trhy.
Co dělá s investicemi inflace?
Když člověk investoval do tradičního portfolia 60/40, kdy investor má 60 procent prostředků v akciích a 40 procent v dluhopisech, nestíhá se letos divit. Světové akciové indexy odepisují ze svých vrcholů přes dvacet procent. Padají dokonce i dluhopisy, u nichž jsou takové propady historicky nevídané. Konkrétně globální dluhopisový index sledovaný agenturou Bloomberg odepisuje od začátku roku už téměř 15 procent. Společnou příčinou krvácení na finančních trzích je prudký růst inflace a z toho vyplývající nutnost, aby centrální banky začaly utahovat měnovou politiku. Zvyšování sazeb pak snižuje atraktivnost jak akcií, tak stávajících již vydaných dluhopisů nesoucích nízké úroky. Pokud by tedy člověk uvažoval jen v krátkém horizontu, musela by mu přijít rada investovat dost podivná, protože 16 procent mu nyní z úspor bere inflace přímo a dalších 20 procent nepřímo, neboť kvůli ní krvácí finanční trhy. Investovat je ale samozřejmě nutné dlouhodobě a pravidelně, podívejme se z perspektivy stoleté historie, čemu se v inflačních dobách nejvíce daří – a jak ukazuje graf níže, jsou to komodity přidávající desítky procent.
Proč se daří nejvíce zrovna komoditám?
Nejde vůbec o triviální otázku. Samotný růst cen komodit bývá často hlavním tahounem inflace, neboť růst cen energií, průmyslových kovů nebo základních potravin ovlivňuje růst cen v celé ekonomice. Když se podívá investor na posledních osm inflačních období ve Spojených státech v posledních necelých sto letech, tak dojde k závěru, že nejsou stejná. Průměrně sice platí, že ceny komodit rostou více než cokoliv jiného, ale ne vždy všechny. Mezi zářím 2007 a červencem 2008 rostly ceny prakticky všeho, neboť šlo o období prudce rostoucí poptávky ze strany Číny. Když došlo například k odpoutání dolaru od jeho navázání na zlato na začátku 70. let (dolar byl do té doby oficiálně směnitelný za zlato) a vzrostla inflace, tak rostly ceny průmyslových kovů, ale naopak klesaly ceny energií nebo obilovin. Růst cen komodit, které pak popohánějí inflaci, je často způsoben zcela různorodými událostmi.
Co vůbec patří mezi komodity?
Z předchozí odpovědi je zřejmé, že komodity jsou stejně jako akcie extrémně široký pojem. Různým typům akcií se daří v různých ekonomických podmínkách, neboť odráží, jak se vede různým firmám. Mezi zemědělské komodity patří kakao, cukr, bavlna nebo káva. Mezi energetické komodity se řadí ropa nebo zemní plyn. Kovy se pak dělí na průmyslové, kam patří měď, zinek nebo nikl, a na vzácné kovy, kam se řadí stříbro a zlato. A nakonec se mezi komodity počítá také dobytek a produkty ze zvířat. Ne všechny komodity jsou si pak rovny. Když rostou ceny energií, roste cena prakticky všech komodit, neboť se prodražuje jejich výroba. Když rostou ceny zeleniny nebo ovoce kvůli sezonnímu výkyvu, s ropou to nehne.
Proč do nich teda investovat?
Alternativou k již zmiňovanému portfoliu 60/40 je například takzvané portfolio do každého počasí, se kterým přišel Ray Dalio. Filozofií je minimalizovat kolísavost portfolia tak, že je připraveno na různá ekonomická prostředí. A kvůli těm specifickým, jakým je třeba nyní hrozící stagflace, do něj investiční hvězda Dalio přidal s váhou 7,5 procenta komodity a s váhou 7,5 procenta zlato (vyčlenil jej zvlášť mimo komodity). Když prováděly v lednu Hospodářské noviny průzkum mezi analytiky, jak postavit portfolio, měly obě složky váhu do pěti procent. Pro investora tak může investice do komodit dávat smysl jako zajištění do výjimečných prostředí a neměly by mít příliš velkou váhu. Jak ukazuje historie, ve většině období naopak komodity silně zaostávají výkonností za akciemi i dluhopisy. V novém červnovém průzkumu HN analytici podíl komodit v modelovém portfoliu snížili.
Má smysl do nich nastupovat nyní?
Komoditní index od Bloombergu ukazuje, že letos komodity souhrnně připsaly přibližně třicet procent. Například mezi letos nejvýnosnější podílové fondy českých investorů patří ty komoditní. Klíčovou otázkou proto je, zdali už není s nákupem v očekávání dalšího růstu pozdě. Většina Hospodářskými novinami oslovených expertů už další potenciál růstu nevidí. Prvotní příčinou růstu cen komodit bývá růst poptávky (v současnosti popandemické zotavení a peníze poslané vládami domácnostem) a vnější šok vedoucí k oslabení nabídky (v současnosti zpřetrhané dodavatelské řetězce a válka na Ukrajině). Se zprávami o možnosti nástupu globální recese se zájem o komodity sníží. Podobně by se tak mělo stát, pokud dojde k ukončení konfliktu na Ukrajině. Potenciál vidí analytici nyní spíš u drahých kovů nebo u pšenice, jejíž produkce je válkou silně ovlivněná a hrozí nedostatek jídla.
Jak do komodit investovat prakticky?
Důležitý je rozdíl mezi investováním a obchodováním. Pro dlouhodobého investora, který chce, aby komodity tvořily zlomek jeho portfolia a fungovaly jako zajištění, jsou nejlepší možností nákupy ETF pasivních fondů. Najít si konkrétní vhodný fond lze pomocí takzvaných screenerů, kam patří například oblíbený justETF. Pasivní fondy nakupují podkladovou komoditu nebo její takzvané futures kontrakty. Futures kontrakty jsou dohodou, kdy, kdo a za kolik koupí danou komoditu. Neznamená to ale, že daný fond postupně skladuje v sudech ropu, dojde pouze k cenovému vyrovnání, když kontrakt vyprší. Další alternativou pro investora, jak zahrnout do portfolia komodity, je nákup pasivních fondů sledující akcie společností, které jsou s danými komoditami úzce spojené. Může jít typicky například o těžaře, jejich akcie navíc mohou nést i dividendu.
Jak s komoditami obchodovat?
Každý zodpovědný analytik vždy předesílá, že obchodovat komodity je náročné řemeslo, neboť jejich ceny ovlivňuje velké množství nepředvídatelných faktorů (třeba počasí). Ceny tak neustále kolísají. V současných podmínkách se proto drží spíš zpátky. Pokud ale chce někdo zkusit obchodovat, má hned několik možností. Jednak může sám nakupovat na burze již zmiňované futures, jednak může využít nástrojů typu opce, které obchodníkovi dávají právo za daný poplatek koupit nebo prodat dohodnuté množství podkladové komodity za předem danou cenu. Výhodou je omezenost ztráty, která je rovna maximálně poplatku. Vyšší ligou jsou pak takzvané rozdílové smlouvy (CFD), které umožňují spekulovat na krátké pohyby cen a zároveň využívat finanční páky – lze tedy výrazně znásobit zisk, ale také ztrátu. Statisticky je mezi 70 až 80 procenty obchodů drobných investorů ztrátových.
Pokud se chcete dozvědět více ze světa investic, naučit se investovat nebo si udělat pořádek ve svých financích, odebírejte newsletter Peníze HN, jako to dělá už přes šest tisíc našich čtenářů.
