Americká centrální banka prudce zvýšila sazby, dolů mají jít až přespříští rok

Americká centrální banka (Fed) ve středu podle očekávání výrazně zvýšila úrokové sazby o 0,75 procentního bodu. Banka zveřejnila taktéž graf zachycující další smýšlení centrálních bankéřů, kteří vidí vrchol zvyšování sazeb nad úrovní 4,5 procenta. Aktuálně činí horní hranice sazeb 3,25 procenta. Snižování sazeb se očekává až v roce 2024. Centrální bankéři jsou také evidentně ochotni bojovat s inflací, i kdyby to mělo znamenat recesi.

Akcie prudce kolísaly až zakončily středeční obchodování výraznějším propadem – hlavní indexy odepsaly přes 1,7 procenta. Šéf Fedu Jerome Powell na tiskové konferenci uvedl, že zkrocení inflace je zcela klíčové. Trh práce je podle Powella pořád přehřátý. To dává Fedu volné ruce k dalšímu agresivnímu zvyšování sazeb. Sazby by mohly ještě letos vzrůst o 0,5 procentního bodu v listopadu a o 0,5 procentního bodu v prosinci.

Pro další výrazné zpřísnění měnové politiky hovoří kromě silného trhu práce také poslední údaje za srpnovou inflaci, která meziročně klesla na 8,3 procenta, což je nižší pokles, než se čekalo. Meziměsíčně vzrostly ceny o 0,1 procenta, byť se naopak čekal pokles cen o 0,1 procenta. Při pohledu do nové projekce je zřetelné, že banka očekává v příštím roce vyšší inflaci, vyšší nezaměstnanost a nižší ekonomický růst než v projekci z června. 

Podle aktuální projekce Fedu tempo růstu americké ekonomiky letos zpomalí až na 0,2 procenta a příští rok bude růst tempem 1,2 procenta. Míra nezaměstnanosti, která v současné době dosahuje 3,7 procenta, by měla podle centrální banky letos vzrůst na 3,8 procenta a v roce 2023 na 4,4 procenta. Inflace se podle odhadů vrátí k dvouprocentnímu cíli Fedu v roce 2025.

Vyhlídky na "měkké přistání" ekonomiky (tedy bez recese) se ale podle Powella pravděpodobně sníží, pokud představitelé centrální banky zjistí, že měnová politika musí být přísnější, anebo déle přísná. O tom zřejmě rozhodnou další příchozí data z americké ekonomiky. Už nyní ale ze zmiňovaného dot-plot grafu vyplývá, že oproti původním červnovým očekáváním bankéři počítají s déle trvající a pomaleji odeznívající inflací.

V posledním týdnu americké akcie prudce klesaly a umazaly tak velkou část zisků, které nabraly během prázdnin. Přetrvávající inflace znamená růst sazeb a vysoké sazby přitěžují akciím, neboť zatraktivňují jako investici alternativy třeba v podobě dluhopisů. 

Drama se proto odehrálo taktéž na dluhopisových trzích, když výnosy dvouletých dluhopisů dosáhly před středečním rozhodnutím 4 procenta . Výnosy desetiletých dluhopisů vystoupaly na 3,6 procenta. Na těchto úrovních setrvávaly i ve středu večer. Americký dolar kvůli zvyšování sazeb v USA i nejistotě vůči koši světových měn od začátku roku už o 15,5 procenta. 

I proto poprvé od roku 1998 spustila intervence na posílení vlastní měny japonská centrální banka. Ve čtvrtek pak zvýšilo sazby Švýcarsko, a to překvapivě hned o 0,75 procentního bodu na 0,5 procenta. Od této chvíle už žádná evropská ekonomika nemá klíčové sazby v záporu.

Takzvaný dot-plot graf ukazuje, jaké smýšlení je v centrální bance. Každá tečka odpovídá jednomu bankéři. Na pravé ose je výše sazeb, na horizontální ose jednotlivé roky. Pokud je daný počet teček na úrovni 4,6, znamená to, že tento počet bankéřů očekává sazby na úrovni 4,5 – 4,75 procenta. Ve Spojených státech se stanovuje pásmo, nikoliv jen jedno číslo (repo sazba) jako v Česku.

Živý komentář poskytuje společnost XTB, jež je zároveň partnerem Investiční rubriky Hospodářských novin.