Rentiéři promluvili, co přináší finanční svoboda a jak jí dosáhnout. Podívejte se na záznam

Hnutí FIRE symbolizuje touhu po finanční svobodě a možnosti odejít do penze dříve, než je běžné. Letošní ročník konference FIRE řešil celý investiční cyklus investora od okamžiku, kdy se rozhodne vydat na cestu k finanční svobodě přes její dosažení až po předání majetku další generaci. Vystoupili jak investiční experti, tak samotní rentiéři, kteří sdíleli, co se sami naučili.

Úvodní panel otevřel téma, jak se vůbec na cestu vydat, když se zdá, že je na trzích všechno tak drahé. Petr Žabža z Air Bank reagoval, že vysoká cena ještě neznamená nadhodnocenost a investoři by se neměli nechat ovlivnit náladou, ale dívat se na dlouhodobé fundamenty a klást velký důraz na diverzifikaci. Podle Michala Stupavského z Consequ se americké akcie obchodují na maximech svých násobků, které byli naposledy viděny během technologické bubliny na přelomu tisíciletí. Proto si myslí, že v příští dekádě budou výnosy u amerických akcií pravděpodobně výrazně slabší než doposud a zaměřil by se spíše na evropské trhy. Nicméně i podle něj americké akcie do portfolia patří. Daniel Gašpar z Crowdberry zase varoval, že veřejné trhy se stále více vzdalují reálné ekonomice. Investorům doporučil podívat se na investice mimo burzu, tedy trh soukromého kapitálu.

V každém případě platí, že nejhorší možná varianta je neinvestovat vůbec a proti rizikům se lze do značné míry chránit diverzifikací. To se ostatně snažil ukázat investor Lukáš Nádvorník, když ve své přednášce demonstroval, že zásadní není jenom výběr samotných aktiv v podobě akcií nebo dluhopisů, ale hlavně vztah mezi jednotlivými složkami portfolia. Kolísavost a korelace jsou faktory, které určují, zda se hodnota portfolia vyvíjí plynule nebo zda investor prochází velkými propady. Právě proto je klíčové hledat aktiva, která se vůči sobě chovají rozdílně. Pokud jedno roste, druhé může klesat a tím se riziko celku snižuje. Nádvorník tak tedy ukázal, že byť to může působit na první pohled paradoxně, má smysl přidat do portfolia i aktiva, která sama o sobě moc nevydělávají a pomáhají stabilizovat celé portfolio. Ve výsledku lze dosáhnout vyššího výnosu při nižším riziku.

Jinými slovy, pro rentiérské portfolio je důležitější kombinace a vzájemná vyváženost než samotný výkon jednotlivých tříd aktiv. Pokud se investor naučí pracovat s korelacemi, může dosáhnout finanční nezávislosti rychleji a bezpečněji, než kdyby se spoléhal jen na jednu cestu, například pouze na akcie nebo jen na nemovitosti.

Poslední částí Nádvorníkovy prezentace byly také lombardní úvěry. Jde o méně známý bankovní produkt, který umožňuje investorovi půjčit si peníze na další investice oproti zástavě jeho vlastního portfolia. Na rozdíl od hypotéky, která je vázaná na pravidelný příjem a splácí se jistina i úrok, se u lombardu splácí pouze úrok a jistina se řeší až na konci, případně refinancováním. Výhodou je, že banka se zajišťuje přímo drženými aktivy a úvěr může být poskytnut i v cizích měnách, což dává investorovi větší flexibilitu. Pro rentiérské portfolio tak může být lombard zajímavým nástrojem, jak využít levný kapitál k urychlení růstu majetku. Na druhou stranu jde o páku, která zvětšuje nejen zisky, ale i rizika, a proto vyžaduje opatrnost a zkušenosti.

O samotných hypotékách se ale na konferenci také hojně hovořilo, a to když realitní investorka Ivana Birtová z Realitního shakeru sdílela svůj pohled na to, kdy dává nebo naopak nedává smysl investovat do realit. Pozastavila se také nad častou obavou investorů, kterou sdílí, a to že dříve nebo později přijde regulace, která trh nemovitostí zasáhne. Ekonom Michal Skořepa z České spořitelny pak na svých výpočtech ukázal, jak se vůbec rozhodovat, zda si koupit byt na hypotéku nebo žít v nájmu a investovat na akciovém trhu. Nakonec ukázal, jak citlivé jsou jakékoliv predikce ohledně budování majetku prostřednictvím investic. Poskytl také dlouhé historické řady ukazující, jak se vyvíjí trh nemovitostí v různých prostředích.

Třetí ročník konference FIRE

Dalších 9
fotografií

Ať už se člověk dostane do cíle finanční svobody jakoukoliv cestou, bude nutně řešit, jak peníze vybírat. A zatímco budování majetku je relativně jednoduché, pokud člověk dodrží několik základních pravidel probíraných na konferenci, s čerpáním renty je to podstatně složitější. Zakladatel projektu Rozbité prasátko Jakub Dvořák napočítal nejméně 25 proměnných, se kterými musí člověk počítat. Dvořák si zároveň pozval na pódium rentiéry, kteří sdíleli s publikem své zkušenosti s finanční svobodou a vyvrátili tak nepřímo některé mýty, které se s FIRE pojí. Panelisté také připomněli, že představa rentiéra, který už nikdy nemusí pracovat, je iluzí. Po krátké době přichází nuda a potřeba hledat nové výzvy.

Častou složkou rentiérských portfolií bývají dluhopisy, které ale v Česku v poslední době ve stínu řady kauz nemají úplně dobrou pověst. Zakladatel projektu Dluhopisář Martin Dočekal proto dostával otázky týkající se těchto kauz. Naopak za atraktivní považuje Dočekal zejména nabídky velkých finančních skupin, které bývají vyprodané během několika dní. Dobrý znamením prý je, když u vydání dluhopisů sekunduje banka. Určitou relativně bezpečnou alternativou mohou být dluhopisové fondy, kde už proběhl předvýběr emisí a riziko je tak rozložené. Podle Dočekala lze celý český trh rozdělit na tři části: třetina emisí je kvalitních, třetina průměrná a třetina vysoce riziková, u níž hrozí investorům ztráta celé investice.

Následovala diskuse Petra Čermáka z EMUN a Miroslava Jandečky z BDO, která se soustředila na uchování majetku po generace. Oba experti popsali, jak movité rodiny přistupují k předávání firem a investic v prostředí plném nejistoty. Důraz kladou nejen na právní a ekonomickou stránku, ale také na psychologii a výchovu potomků. Předávání majetku je podle nich často zatěžkávací zkouškou rodinných vztahů, a proto je vhodné do procesu zapojit nejen poradce, ale i zkušenosti dalších rodin, například prostřednictvím klubů, které tyto komunity sdružují.

Velkou roli hraje regionální alokace a měnová diverzifikace, zejména v době geopolitických napětí. Jako atraktivní destinace se často zmiňují Švýcarsko nebo Singapur, ale podle Jandečky stále častěji rodiny naopak vracejí své podniky zpět do domovských zemí. Čermák pak uvedl, že u samotného portfolia a jeho alokace je potřeba zohledňovat makroekonomickou situaci a uvažovat v dlouhých investičních horizontech, v řádech desítek let. Vedle volby regionů je klíčová diverzifikace napříč aktivy nebo měnami.

Na konci konference vystoupil ekonom Martin Slaný z DRFG, který upozornil na tři hlavní nerovnováhy české ekonomiky. Na trhu práce, na trhu bydlení a ve veřejných financích. Na trhu práce zůstává nezaměstnanost nízká, zaměstnanost stoupá, ale produktivita stagnuje. Ve špatném stavu jsou podle něj i veřejné finance. Nadprůměrná část rozpočtu směřuje do sociálního zabezpečení a zejména do důchodů, kdy výdaje na ně neustále rostou. V kombinaci s nepříznivou demografií to zvyšuje riziko rychlého zadlužení, pokud stát nepřistoupí k reformám. Slaný zároveň varoval před dopadem nových klimatických regulací EU ETS 2, které od roku 2027 podle něj přinesou cenový šok a mohou vést k tlaku na růst úrokových sazeb.

Na závěr ale připomněl i pozitivní stránku. Česká ekonomika navzdory problémům posiluje a v řadě ukazatelů už předstihla země jako Portugalsko či Japonsko.

Konferenci připravili David Busta a Martin Petříček, kteří stojí za investičním podcastem Money Penny, kde všechna zmíněná témata do hloubky probírají.