Z velkolepé sedmičky se stalo osm hrozných. Co se to děje v indexu S&P 500

Americký akciový index S&P 500 letos nezačíná v úplně nejlepší kondici. Od začátku roku odepsal ke konci března zhruba pět procent, a doplácí tak na pokračující konflikt v Íránu. Pokles amerických akcií není v souvislosti s konfliktem asi příliš velkým překvapením. Zajímavější je spíš to, kdo za propad může.

Dosavadní akciovou smetánku „Velkolepou sedmičku“ (z angl. Magnificent 7) bychom mohli letos překřtít na Osm hrozných (Hateful 8), protože k akciím společností Apple, Nvidia, Microsoft, Amazon, Alphabet, Meta a Tesla se připojil ještě Oracle. Těchto osm firem se letos postaralo o 85 procent dosavadního poklesu indexu a ubralo mu zhruba 576 bodů. Zbývajících přibližně 490 firem naopak v součtu přidalo asi 100 bodů.

Obavy z koncentrace na amerických trzích je slyšet už několik let.

Faktem je, že podíl deseti největších firem na celkové tržní kapitalizaci indexu S&P 500 je nejvyšší v historii – vyšší než v době dotcom bubliny i před propuknutím Velké hospodářské krize. Výkonnost indexu z kraje roku a distribuce přínosů jednotlivých akcií jsou dobrou připomínkou toho, jaké dopady koncentrace může pro investory mít.

Je vysoká koncentrace důvod opustit USA a hledat jinou investiční strategii? Nemyslím si.

Únik do konzervativnějších investic či jiných tříd aktiv typu private equity sice zní sofistikovaně, takové úprky ale mívají nevalné výsledky.

Analýza „The Fallacy of Concentration“ totiž ukazuje dvě důležité věci. Za prvé je koncentrace na trzích mnohem běžnější, než si většina investorů myslí. A za druhé nám sama o sobě o budoucích výnosech neříká prakticky nic.

Dynamická strategie, která mechanicky snižuje expozici na akciový index v době jeho vysoké koncentrace, by investorům vygenerovala výrazně méně zisků než jednoduchá buy and hold strategie (kup a drž).

Valuace, nikoliv koncentrace, zůstává hlavním směrodatným (ale zdaleka ne perfektním) indikátorem budoucího vývoje akciového indexu. A ty jsou v USA už dlouhodobě zvýšené. 

Co to všechno pro dlouhodobého investora znamená? Nejlepší strategií je nedělat vůbec nic.