Určitě znáte někoho, kdo byl letos, loni nebo předloni v Japonsku. Mnoho let šlo o velmi drahou, exotickou destinaci. Najednou tam jezdí všichni. Exotické a krásné je Japonsko stále. Jen je tam najednou vcelku lacino. V restauraci se dá najíst levněji než v Praze. Ale vždycky to tak nebývalo…
Vzpomeňte si na film Smrtonosná past I (Die Hard). Mladý Bruce Willis z roku 1988, mužné rysy, na hlavě všechny vlasy. Hlavním dějištěm filmu je mrakodrap Fox Plaza v Los Angeles, sídlo japonské korporace Nakatomi Trading, celé stylizované v japonském designu. Z filmu přímo čiší americký strach osmdesátých let dvacátého století, že je Japonci převálcují, že Japonsko ekonomicky předbíhá USA.
V té době se to zdálo zcela možné. Japonsko bylo opravdu jinou zemí, než je teď. Bylo na vrcholu takzvaného endaka, období velmi silného kurzu jenu a mohutného ekonomického boomu. Byla to doba, kdy se firmy jako Sony, Toshiba a Toyota staly světovými značkami. Desetiletí velmi silného přesvědčení, že prakticky nic nebrání tomu, aby se stalo číslem jedna na světě ve výrobě, financích, technologiích a mnohém dalším.
A pak se to celé sesypalo jako domeček z karet. Extrémní nárůst cen akcií a nemovitostí, poháněný levnými úvěry, dosáhl vrcholu v roce 1990. Hodnota pozemků císařského paláce v Tokiu byla v té době stejně vysoká jako hodnota půdy celé Kalifornie.
Co se dočtete dál
- Jak je možné, že Japonsko začalo po velkém rozmachu rychle zaostávat.
- Jak zásadní pro ekonomiku jsou demografické trendy.
- Co čeká Čínu a jak se může stát bohatou, než zestárne.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
