Většina odborníků se shoduje na tom, že se náš důchodový systém řítí do průšvihu. Mnozí přitom tvrdí, že už jsme ale vhodnou chvíli pro radikální reformu promeškali. Někteří politici naproti tomu uklidňují, že nic nehrozí, protože na důchody peníze vždycky seženou. Bylo by vážnou chybou podléhat jak optimismu některých politiků, tak pesimismu odborníků, kteří už naději na zásadní reformu pohřbili. Naší povinností je totiž důchodový systém zachránit.

Pojďme se nejdříve podívat na to, v jaké situaci aktuálně je. V polovině devadesátých letech byl vymyšlen jako dvoupilířový, kdy kapitálový pilíř měl postupně nahradit zásluhovou část důchodů (odvíjející se od toho, kolik kdo odváděl) vyplácených z povinného průběžného 1. pilíře. Už tehdy se vědělo, že v 1. pilíři nebude v budoucnu kvůli nepříznivé demografii dostatek peněz a že bude stačit pouze na výplatu solidární důchodové dávky, která bude v zásadě pro každého stejná. Takový přístup by ale vyžadoval, aby byl kapitálový pilíř také povinný. Nakonec byl bohužel koncipován jen jako dobrovolný a označen jako 3. pilíř.

Zbývá vám ještě 80 % článku

Co se dočtete dál

  • Proč není pravda, že se s důchodovým systémem nedá už nic udělat.
  • Jak by se měla změnit pravidla pro příspěvky zaměstnavatele.
  • Proč je důležité sjednotit pravidla pro DIP i DPS.
Předplatné bez reklam první 2 měsíce za 80 Kč
  • Veškerý obsah HN.cz
  • Mobilní aplikace
  • Bez reklam
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Články v audioverzi + playlist
  • Možnost kdykoliv zrušit
Máte již předplatné? Přihlásit se

Baví vás číst názory chytrých lidí? Odebírejte newsletter Týden v komentářích, kde najdete výběr toho nejlepšího. Pečlivě ho pro vás každý týden sestavuje Jan Kubita a kromě jiných píší Petr Honzejk, Julie Hrstková, Martin Ehl a Luděk Vainert.