Popularita pasivního investování neustále roste. Jen za letošní rok vzniklo přes 370 nových ETF (Exchange Traded Fund) a prostředky v nich uložené se za posledních pět let zdvojnásobily na téměř 7,5 bilionu dolarů. Podívali jsme se, jak burzovně obchodované fondy oblíbené mezi drobnými akcionáři fungují, zda jsou bezpečné a co je jejich největší výhodou.

Není to bublina?

S nárůstem podílu pasivních investic oproti aktivním vzrůstají obavy, že jejich obliba povede k zamrznutí a neefektivnosti trhu. Pokud by výrazně ubylo aktivních hráčů, mohly by se například akcie špatných firem udržet v kurzu déle, než by si firmu nějaký finanční analytik proklepl a zjistil, že její výsledky neodpovídají skutečnosti nebo její očekávání ohledně vlastního byznysu nedávají smysl. Nicméně cena aktiv se na trzích určuje obchodováním, nikoliv jejich držením. Dokud budou na trhu působit aktivní správci a tradeři, zůstanou ceny akcií relevantní. Jak argumentuje například americký ekonom zaměřující se na finanční trhy a nositel Nobelovy ceny Eugene Fama, pasivní investování může obecně přispívat k efektivitě trhů, neboť vytlačuje neschopné portfolio manažery. Pokud nedokáže portfolio manažer porazit akciové indexy, není prý důvod, proč by někdo měl investovat do jeho fondu namísto toho pasivního.

Pokud by ale nastala zmíněná extrémní situace, kdy bude na trzích radikálně převládat pasivní strategie, dlouho by takový stav pravděpodobně nevydržel, protože aktivní investoři by se na trh znovu vraceli vydělávat peníze a těžit z neefektivity. Prověrkou dobrého fungování pasivních fondů byl náhlý prudký koronavirový propad v březnu roku 2020, který fondy přečkaly bez potíží. Dosud se tedy pasivní investování jeví jako bezpečný – ve smyslu systémového rizika – způsob zhodnocování peněz.

Jak ETF fondy fungují?

Hlavním posláním ETF fondů je sledovat vývoj podkladového aktiva, může se jednat o akciové indexy, dluhopisy, komodity nebo i skupiny aktiv. Na rozdíl od klasických fondů se ETF obchodují na burze a lze u nich pozorovat výkyvy cen, podobně jako v případě akcií.  

Za pasivními fondy stojí obří společnosti jako Vanguard, BlackRock nebo SPDR, kterým se říká sponzoři. Tyto firmy zřizují vybrané fondy společně s autorizovanými účastníky, mezi něž patří typicky velké banky jako JPMorgan nebo Morgan Stanley. 

Účastník koupí na burze potřebná podkladová aktiva a předá je sponzorovi výměnou za jednotky ETF. Sponzor pak akcie převede do svěřenského fondu, což zajišťuje, že jsou oddělené od rozvahy sponzora a v případě jeho krachu na tyto akcie nedosáhnou věřitelé. Mechanismus popisuje například Jakub Dvořák v knize Průvodce pro pasivní investování.

Účastníci jsou zároveň tvůrci trhu, tedy právě oni nabídnou ETF fondy drobným investorům na burze. Drobný investor si tedy kupuje zmíněné jednotky ETF, které jsou podložené uschovanými akciemi ve svěřenském fondu. 

Účastník pak zajišťuje rovnováhu mezi cenami jednotek ETF a podkladovými akciemi nebo jinými aktivy. Když na trhy přijde panika a všichni začnou ETF jednotky prodávat, jednotka ETF začne stát méně než podkladové akcie, čímž vzniká pro účastníka motivace začít jednotky odkupovat. Účastník navíc v případě, že stáhne větší množství ETF jednotek, nemusí hned prodávat podkladová aktiva, ale může si je nějakou dobu podržet.

Jsou lepší než ty aktivně řízené? 

Pravděpodobně největší výhodou ETF jsou nízké poplatky. Ty jsou mnohonásobně nižší než u aktivně spravovaných fondů. Pasivní fondy investují dlouhodobě. Proto nemusí mít nákladné portfolio manažery a ušetří na poplatcích z obchodování. 

V delším horizontu je ohromný rozdíl, jestli činí poplatek dvě procenta, 1,2 nebo 0,4 procenta ročně. Dvouprocentní poplatek si často účtují za správu klasické podílové fondy, 1,2 procenta platí investoři na různých fintechových aplikacích a odhadem 0,4 procenta zaplatí při investici do ETF skrze brokera. Pokud například někdo investuje měsíčně 35 tisíc korun po dobu 20 let, udělá poplatek rozdíl v řádech milionů korun. Dvouprocentní poplatek mu vymaže zhruba pětinu majetku, který by býval měl, kdyby dokázal investovat bez poplatků. Naproti tomu poplatek ve výši 1,2 procenta odčerpá zhruba 14 procent potenciálního majetku, nejnižší uvedený ve výši 0,4 procenta pět procent majetku. Samozřejmě je potřeba brát ve třetím případě v úvahu také možné náklady u brokera, na směnu měn, vlastní vzdělávání.

Další výhodou je široký záběr jednotlivých ETF. Pasivní investoři si ve formě ETF kupují akcie stovek firem rozkročených napříč sektory. Nemusí je tak trápit, pokud se zrovna určitému sektoru nebo firmě nějakou dobu nedaří.

Aktivně spravované fondy ale také poskytují řadu výhod. Investoři mohou například pravidelně komunikovat s manažerem fondu. V těžkých časech může aktivně spravovaným fondům pomoci hedging neboli zajištění se proti riziku. Aktivně spravované fondy také mohou investovat do firem a start-upů, které nejsou na burze.

Jak si poskládat pasivní portfolio? 

Pasivních portfolií existuje celá řada, ale největší klasikou je portfolio 60/40, které investuje šedesát procent kapitálu do akcií a čtyřicet do dluhopisů. Výhodou strategie je jednoduchost a schopnost těžit jak z případného vysokého akciového růstu, tak jištění v podobě dluhopisů pro případ krachu na burze. Portfoliu se letos poměrně daří, od začátku roku vzrostlo již o 7,57 procenta

Známou yaleskou strategii sestavila na tamní univerzitě investorská legenda David Swensen. Ve variantě pro drobného investora přidává k akciím a dluhopisům ještě realitní fondy a protiinflační dluhopisy. Snaží se tak profitovat z dlouhodobě vysokých výnosů takzvaných realitních investičních fondů. Od začátku letošního roku „univerzitní“ portfolio žádné zázračné výnosy nepřineslo a v porovnání by jej překonaly i některé spořicí účty. V plusu je portfolio o pouhá 3,4 procenta. V porovnání s indexem S&P 500 ztrácí. Známý index přidal od počátku roku téměř 14 procent.

Článek je součástí série odemčených textů vycházejících v rámci seriálu Investiční situace v Investiční rubrice, jejímž partnerem je brokerská společnost XTB

Chcete dostávat investiční texty do e-mailové schránky?

Přihlaste se pravidelnému odebírání investičního newsletteru Peníze HN, kde naleznete naše původní analýzy, tipy na dobré čtení nebo glosy analytiků.

newsletter Peníze