Investor požádá fond o vrácení peněz, ale dostane zatím jen část. Na zbytek musí počkat do dalšího čtvrtletí. U fondů investujících do nemovitostí, soukromých úvěrů nebo dalších obtížně prodejných aktiv se podobná situace může stávat častěji také v Česku.

Správcům fondů totiž přibudou nová pravidla pro řízení likvidity. Novela zákona o investičních společnostech a investičních fondech, kterou v první polovině července schválil Senát, přenáší do českého práva evropskou směrnici AIFMD II. Od 1. září 2026 mají fondy povinně zavádět takzvané nástroje pro řízení likvidity, známé pod anglickou zkratkou LMT.

Jedním z doporučených mechanismů jsou redemption gates, tedy omezení odkupů neboli „likviditní brány“. V českém prostředí jde zatím o nepříliš rozšířenou formu řízení likvidity; běžnější bylo dočasně uplatňovat výstupní poplatky na úrovni jednotlivých investorů. Naopak správci kapitálu v USA a západní Evropě brány hojně využívají, zejména u otevřených fondů investujících do nelikvidních aktiv na privátních trzích – private equity, private creditu, venture kapitálu či infrastruktury. Novela ZISIF tento mechanismus fakticky „legalizuje“, a lze proto očekávat jeho rychlejší rozšíření i v Česku.

Zbývá vám ještě 80 % článku
Číst dál za 40 Kč na první dva měsíce
Nebo zkuste předplatné bez reklam a s mobilní aplikací za 80 Kč.
Máte již předplatné? Přihlaste se

Co se dočtete dál

  • Jak fungují likvidní brány, jak se osvědčily v zahraniční praxi a co to všechno znamená pro investory do fondů.